"Zákon vůbec neříká, dokdy musí většinový vlastník po rozhodnutí o vytěsnění vyplatit drobné podílníky," potvrdil LN odborník na obchodní právo Radek Pokorný. Drobným akcionářům tak podle deníku zbývá pouze žaloba.
Firmy, které k vytěsnění přistoupily, však tvrdí, že něco takového nedopustí. Podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže by si společnosti poškodily image, pokud by vyplácení vůbec neuskutečnily. S tímto názorem souhlasí i Pokorný. "Ovšem pokud půjde o neznámou firmu, která není pod takovým dohledem, může dojít k protahování," řekl Pokorný.
Dosud svolalo kvůli vyvlastnění valné hromady více než 173 firem a celkové náklady se odhadují na sedm až osm miliard korun. Autor zákonné úpravy vytěsnění, poslanec Vladimír Doležal (ODS), tvrdí, že se malí akcionáři nemají čeho bát. "Pokud firmy prokáží, že na výkup akcií mají, nebudou mít důvod za ně nezaplatit," uvedl.
Novela obchodního zákoníku, která umožňuje akcionářům s podílem nad 90 procent donutit ostatní menšinové majitele prodat cenné papíry za cenu stanovenou znalcem, platí od 1. července. Úpravu kritizují menšinoví akcionáři, zákonodárci již připravují změnu.
2 takty, 3 válce, 4 modifikace: Československo zhltlo importní kvótu prvních Barkasů jako malinu
Snižování platů o 10 procent, propouštění i zavírání továren. Volkswagen řeší značné problémy
Záhada sněžného obra: Příběh ztraceného Snow Cruiseru, se kterým chtěli Američané pokořit Jižní pól
Vše vzadu! Chevrolet Corvair přinesl průlom do zažité americké konstrukční školy!
Test Škoda Kodiaq 2.0 TDI 4×4: Má jediné velké minus
