"Řečtí muži stráví v důchodu průměrně deset let, řecké ženy 23 let. Částečně je to způsobeno věkem odchodu do důchodu: muži v 65 letech, ženy v 58. Pokud to bylo míněno jako podpora žen, tak to selhává, protože kvůli tomu mají nižší penze," uvádí nová studie Doing Business 2006.
Zatímco většina států západní Evropy již hranici odchodu do důchodu pro muže a ženy srovnala, ve střední a zejména východní Evropě rozdíly přetrvávají. Přitom právě zde žijí ženy mnohem déle než muži. Například v Rusku a Bělorusku činí rozdíl 12 let, v Litvě a na Ukrajině je život žen v průměru delší o 11 let a průměr OECD činí šest let.
Přesto ve čtyřech z pěti zemí východní Evropy odcházejí ženy do penze dříve, čímž mohou přicházet o kariéru i vyšší peníze, podivují se experti. Jako příklad hodný následování dávají Slovensko, které hranici v roce 2004 srovnalo na 65 let pro muže i ženy.
Ekonomičtí odborníci banky by byli nejen pro srovnání věku odchodu do důchodu u mužů a žen, ale i pro celkové zvýšení této hranice. Připomínají, že když v roce 1889 německý kancléř Otto von Bismarck zavedl první státní pojištění na penzi, byl odchod do důchodu stejně jako dnes 65 let, ale očekávaná délka života jen 46 let. Penze se tak tenkrát dožil jen každý 16. Němec.
Dnes se však Němci v průměru dožívají 79 let a náklady na vyplácení důchodů mnohonásobně vzrostly. Podniky v Německu platí 9,75 procenta mezd na důchodový účet, ve Finsku je to 21,6 procenta, ve Španělsku 23,4 procenta a v Itálii 23,8 procenta.
Bohaté a středně bohaté země se stárnoucí populací tak podle Světové banky stojí před dvěma možnostmi. Buď musejí zvýšit daně, aby své nákladné systémy utáhly, nebo zvýší věk odchodu do důchodu. Finsko loni tuto hranici posunulo na 69 let. Izrael má uzákoněných 67 let, stejně jako Island a Norsko.
Ostatní země mají 65 let a méně. Například v České republice se hranice postupně každý rok posouvá o několik měsíců, až by měla v roce 2012 dosáhnout 63 let pro muže i ženy. Parlamentní strany se již také domluvily, že v 65 letech by se mělo do důchodu odcházet po roce 2027.
"Požadavek strávit více let v práci omezí náklady na sociální zabezpečení a umožní vládám snížit daně podnikům," uvedla Světová banka k výhodám takového kroku.