"Myslím, že vládní strany by se měly pokusit o získaní většiny ve sněmovně," řekla analytička bankovního domu Slovenská sporiteuňa Mária Fehérová. Pokud by se to nepodařilo, východiskem patrně budou předčasné volby. Nejistota kolem dalšího vývoje může přimět opatrnější investory, aby se stáhli ze slovenského finančního trhu, dodala.
Politická krize v zemi prozatím vyvrcholila zablokováním práce parlamentu. Ani přes opakované pokusy se už druhý den nezaregistroval minimální počet poslanců - 76 z celkových 150 - a zákonodárný sbor tedy nebyl usnášeníschopný. Vládní koalice, která ztratila jistou parlamentní většinu už v roce 2003, přišla o další poslance letos v srpnu, když byl z vlády odvolán šéf Aliance nového občana Pavol Rusko.
Také analytička peněžního ústavu VÚB Mária Valachyová soudí, že pro Slovensko by bylo lepší, pokud by se současná pravicová vláda udržela až do řádných parlamentních voleb, plánovaných na podzim příštího roku. "Stávající vláda premiéra Mikuláše Dzurindy je nejreformnějším kabinetem (od rozpadu federace)," doplnila.
Slovenská měna na politickou krizi reagovala oslabením. Po zahájení obchodování na 38,25 SKK/EUR začala ztrácet a odpoledne se kurz vůči referenčnímu euru dostal až na 38,50 koruny za euro. "V případě politické nestability se budou zvyšovat výkyvy slovenské měny, a to spíše směrem k oslabení," poznamenal analytik VÚB Mário Mika.
Vláda, která vzešla z voleb konaných v roce 2002, zrealizovala také reformy zdravotnictví, penzijního a sociálního systému a nastartovala reformu školství. Tyto změny ocenila řada mezinárodních institucí a ekonomů. Opoziční strany však reformy dlouhodobě kritizují. Tvrdí, že dopady reforem negativně pocítily hlavně chudší vrstvy.