"Není nic špatného, že má někdo nad deset milionů korun, ale musí prokázat, že v minulosti, ať už před rokem 1989 či po něm, majetek, který nabýval, vždy zdanil," prohlásil Filip. "Je potřeba, aby v ČR přestalo neustálé zpochybňování majetkových poměrů," dodal místopředseda Poslanecké sněmovny.
KSČM chce příští úterý prosadit, aby bylo projednávání návrhu zařazeno ještě na zářijové zasedání Poslanecké sněmovny, o což se už jednou neúspěšně pokoušela. "Zdá se nám, že není vůle ten návrh zákona přijmout a projednat ho, abychom stihli všechny legislativní lhůty," připustil Filip. Vyjádření dalších parlamentních stran ČTK zjišťuje.
Filip si je vědom toho, že zavádění zákona by zejména v prvním roce znamenalo zatížení pro rozpočet. Podle jeho odhadů by se muselo vytvořit na 250 nových míst a náklady by činily asi 40 milionů korun. Poslankyně KSČM Marie Rusová uvedla, že členové poslaneckého klubu KSČM si přiznání vypracovali. Uvedla, že zatím nejsou přístupná. Filip však řekl, že by to mělo být součástí komunistické kampaně za prosazení návrhu.
Rusová také zmínila, že povinnost by se vztahovala na všechny osoby s majetkem nad deset milionů, tedy případně i na prezidenta či soudce. "Víme, že soudci jsou proti, ale myslím, že je potřeba udělat základní pořádek," prohlásila.
Zpochybňování majetkových poměrů je podle Filipa způsobeno tím, že není jasné, zda peníze použité v privatizaci či ty, které se nacházejí na kontech lidí, nepocházejí z trestné činnosti. "Je třeba jasně vymezit, jak se dál bude nakládat s majetkem, který občané v minulosti nabyli," poznamenal.
Připomněl, že právě takové obavy a spekulace vedly k pádu vlády Stanislava Grosse a že kvůli tomu byly zpochybněny majetkové operace u předsedy KDU-ČSL Miroslava Kalouska či předsedy poslanců ODS Vlastimila Tlustého. Komunisté také chtějí, aby o něm sněmovna jednala ještě na své zářijové schůzi.
Přiznání by se vždy vztahovala k 1. lednu a do konce června by se předkládala na finančních úřadech. Společné jmění manželů by se dělilo rovným dílem. Od přihlašovací povinnosti by byly osvobozeny například movité věci osobní potřeby, akcie pod 100.000 korun či hotovost pod 200.000 Kč. Pokud by návrh prošel, pak by se přiznání poprvé podávalo od roku 2006, pak v roce 2008 a poté vždy po třech letech.