Co dělat, když si chci spočítat důchod?

Doba pojištění

Zákon o důchodovém pojištění rozlišuje dva pojmy: dobu pojištění a náhradní dobu pojištění. Za dobu pojištění se odvádí pojistné na důchodové pojištění, zatímco za náhradní dobu pojištění nikoliv. Každopádně se pro účely nároku na důchod obě dvě doby hodnotí stejně. Mezi doby pojištění zejména patří: pracovní poměr (bez ohledu na druh), služební poměr, členský poměr k družstvu, činnost osob samostatně výdělečně činných, dohoda o pracovní činnosti a další. Mezi náhradní doby pojištění patří zejména studium, doba nezaměstnanosti, výkon vojenské nebo civilní služby, péče o dítě apod.

Doby pojištění se prokazují prostřednictvím evidenčních listů důchodového pojištění. Doby studia jsou prokazovány doklady o studiu, výchova dětí se prokazuje rodnými listy dětí, atd.

Důchodový věk

Důchodový věk je věk potřebný pro vznik nároku na starobní důchod. Obecný důchodový věk, dle Zákona o důchodovém pojištění, je stanoven k 1.1.1996 na 60 let u mužů a 53 až 57 let u žen. Od tohoto data se za každý kalendářní rok přičítají u mužů dva kalendářní měsíce a u žen čtyři kalendářní měsíce. Postupné zvyšování bude pokračovat až do 31.12.2012, kdy důchodový věk u mužů a u žen, které nevychovaly žádné dítě, bude činit 63 let. Za každé vychované dítě se odchod do důchodu žen snižuje o jeden rok, maximálně však o 4 roky.

Chcete zjistit, kdy nastane Váš vytoužený okamžik naplnění magické hranice odchodu do důchodu? Vypočítejte si jej na naši Kalkulačce důchodového věku.

Nárok na důchod

Pojištěnec má nárok na starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění v rozsahu aspoň 25 let a dosáhl důchodového věku. Nárok přitom vzniká splněním časově poslední podmínky. Pojištěnec má nárok na starobní důchod též, získal-li aspoň 15 let doby pojištění a dosáhl věku aspoň 65 let.

Výpočet důchodu

Samotný výpočet důchodu je poněkud obtížný. Princip výpočtu se pokusíme zjednodušit a shrnout v následujícími odstavci.

Pro výpočet důchodu potřebujete následující údaje: dobu pojištění, rozhodné období a vyměřovací základy jednotlivých let. Doba pojištění už byla podrobně probrána výše. Rozhodné období je třicet kalendářních roků bezprostředně předcházejících roku přiznání důchodu. Pokud byl důchod přiznán do roku 2016 (včetně), rozhodné období počíná kalendářním rokem 1986. Vyměřovací základ je do roku 1996 stanoven jako hrubý roční výdělek, od tohoto roku se stanoví ve stejné výši jako vyměřovací základ na stanovení pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Roční vyměřovací základ se představuje součin úhrnu vyměřovacích základů pojištěnce za příslušný kalendářní rok a koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu (z důvodu aktualizace ročního vyměřovacího základu).

Osobní vyměřovací základ, z něhož se určuje výpočtový základ, se stanoví, jako měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období. Tento průměr se vypočte jako součin koeficientu 30,4167 a podílu úhrnu ročních vyměřovacích základů za rozhodné období a počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Počet dnů se snižuje o výlučné doby. Výlučné doby jsou dny, kdy nám nenáležela mzda (např. nemoc).

Po zjištění osobního vyměřovacího základu je potřeba udělat redukci. Redukční hranice určují část osobního vyměřovacího základu, které se do výpočtového základu započtou plně, 30 %, respektive 10 %. Jejich výši stanoví každoročně vláda nařízením. V současné době jsou redukční hranice ve výši 8400 a 20 500 Kč.

Celkový důchod nakonec vypočítáme jako součet základní výměry, která dle nařízení z října letošního roku, činí 1400 Kč a procentuální výměry z předešlých výpočtů.

Zdá se Vám výpočet příliš komplikovaný? Orgány, rozhodující o výši důchodů, používají složitý software. Pro všechny z Vás, kteří si chcete spočítat přibližnou výši důchodu jsme připravili kalkulačku. Vzhledem k průměrování a ne zcela přesně zadávaným údajům (z důvodu zjednodušení) se nedopočítáte bezchybného výsledku, ale opravdu nám věřte, že to směšné číslo, které Vám vyšlo, není způsobené chybnými výpočty.