Bankovní boj se špinavými penězi

19.09.2005 | , Finance.cz
ÚČTY A SPOŘENÍ


perex-img Zdroj: Finance.cz

Společnost KPMG uskutečnila průzkum zabývající se bojem proti praní špinavých peněz. Jak se tuzemské banky vyrovnávají s tímto úkolem a jak je na tom zahraniční konkurence?

Praní špinavých peněz je ve světě výraz používaný pro legalizaci výnosů z trestné činnosti. Pod tímto termínem si můžeme představit jakoukoliv činnost, jejímž úkolem je vést k zastření původu finančních prostředků a vzbudit zdání jejich legálnosti. Právě téma praní špinavých peněz inspirovalo společnost KPMG k vypracování zajímavé studie.

Tato společnost, která poskytuje služby v oblasti auditu, řízení rizika a finančního a daňového poradenství se rozhodla provést průzkum bankovního sektoru. Jeho cílem bylo mimo jiné nastínit srovnání situace na českém finančním trhu se situací v jiných zemích. Průzkumu se zúčastnilo deset bank reprezentujících padesátiprocentní podíl objemu aktiv na tuzemském bankovním trhu.

Banka v roli ochránce
Mezi základní funkce bankovních institucí patří především přijímání vkladů a poskytování úvěrů. Mimo to provádí celou řadu dalších činností jako např. investiční či poradenskou. Kromě klientských služeb by bankovní subjekty měli plnit také roli ochránce finančního sektoru. Jedním z cílů tuzemských bank by mělo být i zabránění organizovanému zločinu zastírat skutečné zdroje jeho příjmů. Podle nejnovějších odhadů příjmy z nelegálních činností nezadržitelně rostou a na celém světěse ročně "vypere" přibližně 1000 miliard dolarů. Do této kategorie jsou zahrnuty příjmy získané prodejem drog, obchodem se zbraněmi či jinou kriminální činností. Stále více také rostou obavy z financování teroristických skupin.

Základem je prevence
Výše uvedené důvody nutí bankovní subjekty každoročně zvyšovat své výdaje na boj s organizovaným zločinem. Stejně jako evropské a světové banky, i ty tuzemské uvádějí, že největší výdaje v minulých 3 letech vynaložené na boj s tímto druhem kriminality směřovaly do implementace systémů na monitorování podezřelých transakcí, dále pak do školení zaměstnanců a na doplnění údajů o současných zákaznících. Podobné rozdělení investic banky předpokládají i v následujících 3 letech. „Opatření proti praní špinavých peněz tedy nejen pomáhají dobré reputaci bank, ale pomáhají také chránit občany před zločinem,“ zdůrazňuje Adam Bates ze společnosti KPMG International.

Podezřelé transakce
Pozadu nezůstává ani legislativa, která se existenci bezejmenných peněz snaží potírat, a to například zrušením anonymních vkladních knížek či zákazem hotovostních plateb vyšších než 15 000 eur. Zkvalitnění bankovního monitoringu a školení zaměstnanců přináší ovoce, což potvrzují i statistiky. Za poslední tři roky stoupl počet nahlášených podezřelých transakcí o 60 %, čemuž přispělo dle mínění bank zejména zvýšené podvědomí samotných pracovníků a účinnější zákony a předpisy. Co je tedy ze stran bankovních institucí monitorováno, tj. jak rozpoznat podezřelý obchod?

Odpověď na tuto otázku přináší Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Do kategorie podezřelých můžeme dle tohoto zákona zahrnout:

  • vklady v hotovosti následované jejich okamžitými výběry nebo převody na jiné účty
  • zřizování účtů jedním klientem, jestliže jejich počet je ve zjevném nepoměru k předmětu jeho podnikatelské činnosti nebo jeho majetkovým poměrům, a převody mezi těmito účty,
  • pohyby na účtech klienta, které zjevně neodpovídají povaze nebo rozsahu jeho podnikatelské činnosti
  • případy, kdy počet obratů na účtu během jednoho dne nebo ve dnech následujících neodpovídá obvyklým peněžním operacím klienta,
  • transakce, které zjevně nemají ekonomický důvod,
  • transakce směřované do země, která nedostatečně nebo vůbec neuplatňuje opatření proti legalizaci výnosů, aj.

Pořád je co zlepšovat
Přestože 90 % domácích bankovních domů považuje stávající opatření proti praní špinavých peněz za dostačující, stále je co zdokonalovat. Banky vidí prostor zejména ve zlepšení mezinárodní spolupráce a zkvalitnění zpětné odezvy od regulatorních orgánů. Většina respondentů by také uvítala určitou harmonizaci práva, kdy monitorování klientů může kolidovat se zákonem na ochranu osobních údajů.

Zdroj: Tisková zpráva KPMG, Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti

Autor článku

Lukáš Buřík  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: ÚČTY A SPOŘENÍ