Příjmy domácností se mezi regiony EU liší až šestkrát

V drtivé většině regionů z desítky unijních nováčků nedosahují příjmy domácností ani poloviny unijního průměru. Statistiky však ukazují, že nůžky mezi nejbohatšími a nejchudšími oblastmi EU se začínají mírně přivírat, protože ještě v roce 1999 byl rozdíl více než sedminásobný. Důvodem je především rychlý růst chudých regionů Polska a pobaltských zemí.

Přední příčky v žebříčku příjmů ovládla velká města západní Evropy - Londýn, Paříž, Brusel, Vídeň, Madrid či Stockholm. Vysoké příjmy mají i domácnosti v západním Nizozemsku, Severní Itálii, Badensku-Würtenbersku nebo Bavorsku.

Studie podle statistiků dokládá, že vysokému HDP nemusí vždy odpovídat i vysoké příjmy obyvatel. Například hrubý domácí produkt Prahy dosahuje přes 130 procent unijního průměru, ale platy zůstávají podprůměrné. Příčinou je prý způsob výpočtu HDP, který zahrnuje všechny firmy registrované v dané oblasti, bez ohledu na to, zda v regionu skutečně působí.

Právě v Praze má řada českých firem pouze sídlo, ale ve skutečnosti působí třeba ve Středočeském kraji nebo jinde v republice. Pražskou adresu pak volí kvůli prestiži, nebo kvůli finančním úřadům. V Praze totiž připadá na jednoho berního úředníka zdaleka nejvíce společností, což snižuje pravděpodobnost případné kontroly.

Eurostat proto zvolil jako ukazatel blahobytu lidí takzvané primární příjmy domácností, tedy jejich platy, úroky, dividendy a další příjmy z majetku. Naopak nejrůznější sociální dávky do příjmů nezapočítal, stejně jako úroveň zdanění. Protože studie porovnává detailní údaje za jednotlivé regiony, byly nejnovější údaje dostupné jen za rok 2002.