"Existuje závislost mezi výší přepočtené průměrné mzdy v zemi a délkou průměrného věku," upozornil Gola. Nejvyššího průměrného věku se dožívají občané Švýcarska, Švédska (80 let) a Rakouska, Francie, Norska a Belgie (79 let), tedy bohatých, ekonomicky prosperujících západoevropských zemí. Naproti tomu občané nejchudších zemí Evropy (Ukrajiny, Běloruska a Moldavska) se dožívají v průměru o 12 let méně.
"Ekonomický pokrok zvyšuje bohatství, vědecké poznatky, kvalitu života, pracovní prostředí, naopak snižuje podíl zdraví škodlivé práce," řekl ČTK Daniel Münich z ekonomického institutu CERGE. Ruku v ruce s růstem ceny lidského života to podle něj vede k lepšímu zdravotnímu stavu a kvalitnější zdravotní péči.
Hlavní důvod, který lze seriózně ekonometricky potvrdit, je podle analytika PPF Pavla Kohouta ten, že obyvatelé bohatších států dávají více peněz do moderních léků a technologií. "Životní styl a jiné faktory jsou méně důležité," míní.
Kvalita zdravotnictví je ovlivněna především množstvím peněz, které do něj proudí, doplnil Gola. Dříve smrtelné nemoci dokážou lékaři léčit, ale lékařské přístroje, chod nemocnic a zřizování speciálních ordinací jsou velice nákladné. Nejvíce peněz do zdravotnictví z evropských zemí jde ve Švýcarsku a Norsku (více než 3000 dolarů na občana a rok). Nejméně peněz ve zdravotnictví je v nečlenských zemích EU, z členských zemí unie je potom na tom nejhůře Polsko (654 dolarů), uvedl Gola.
V Česku je průměrný věk dožití 75 let. Průměrná měsíční mzda činí 18.035 Kč, což je 7100 euro za rok. Protože je však v Česku levněji, než činí průměr za Evropskou unii, je průměrná mzda dle kupní síly 8265 euro (22.585 Kč). Obdobná situace je i v ostatních zemích východní Evropy. Naopak v západní Evropě je průměrná mzda vyšší, než činí její přepočet podle kupní síly.