Hned za ní se umístilo Maďarsko. Slovensko vyskočilo také o dvě pozice na 41. pozici. Nejhůře ze zemí Evropské unie skončilo Polsko, které je až 51., zlepšilo ale svoji pozici o devět příček. Těsně před ním na 47. pozici je Itálie.
Do první desítky se v letošním roce dostaly ještě Švédsko, Dánsko, Tchaj-wan, Singapur, Island, Švýcarsko, Norsko a Austrálie. Celkem studie zkoumala konkurenci ve 117 zemích světa.
Studie se zaměřuje na hodnocení široké škály faktorů, které mohou ovlivnit podnikatelské prostředí a rozvoj ekonomiky. Patří mezi ně úroveň nezávislosti soudců, ochrana majetkových práv, vládní politika či korupce.
Za úspěchem skandinávských zemí stojí jejich zdravé makroekonomické prostředí a transparentní a výkonné veřejné instituce. Studie také poukazuje na to, že výsledky z oblasti vyvracejí běžný názor, že vysoké daně brzdí konkurenci. Finsko, které je domovem výrobce mobilních telefonů Nokia, se drží na prvních příčkách studie hlavně díky své schopnosti adaptovat se na nové technologie a kvalitě veřejných institucí.
Z asijských ekonomik si nejlépe vedou Tchaj-wan a Singapur. Na nejvyšší příčky se dostali díky vládním snahám povznést obyvatele z chudoby.
Z první desítky letos vypadlo Japonsko, které se propadlo na 12. z loňského devátého místa. Důvodem je slabý stav veřejných financí. Reformní privatizace poštovních služeb navrhovaná vládou premiéra Džuničira Koizumiho by ale mohla situaci zlepšit, uvádí se ve studii. Již druhým rokem za sebou se propadla i Čína, která je nyní na 49. pozici. Indie si naopak o tři místa polepšila a dostala se na 50. příčku.
Na konci seznamu jsou převážně země jižní Ameriky, subsaharské Afriky, jihovýchodní a střední Asie. Patří k nim Východní Timor, Zimbabwe, Bangladéš, Kamerun, Kambodža, Paraguay, Benin, Guyana, Kyrgyzstán a Čad, napsala agentura AP.