"Řadu rakovinotvorných látek sledovat nebude vůbec a u některých jsou nastaveny příliš velké limity pro ohlašování. Registr také nebude obsahovat látky, které vstupují do provozu, takže pokud přijdou povodně, veřejnost a záchranáři nebudou zase vědět, jaké látky v chemičkách byly," uvedl.
Jinak ale založení registru vítá a označil je za malou revoluci v informování obyvatel o stavu znečištění. "Ve Spojených státech podle tamních neziskových informací podobný registr snížil ve dvou letech úroveň znečištění zhruba o polovinu," řekl mluvčí Arniky Marek Jehlička. Lidé tam mohli na internetových stránkách vidět černou listinu největších znečišťovatelů. Podobnou "hitparádu" mají i v Kanadě a ve Velké Británii.
Arnika neví, jestli Česká informační agentura životního prostředí, která bude registr vytvářet, vypracuje také obdobný žebříček. "Když ho neudělají oni, my jsme připraveni na svých stránkách jej z těchto dat vytvořit," řekl Jehlička.
Zhruba 3000 podniků, jichž se povinnost týká, bude nahlašovat informace do veřejného registru za uplynulý rok vždy do poloviny února roku následujícího, agentura pak data zpracuje do podoby provázaných tabulek a map. Informační systém tak bude postupně naplňován daty o produkci 72 vyjmenovaných škodlivých látek, například skleníkových plynů, těžkých kovů, halogenovaných uhlovodíků. Postupně se počet látek rozšíří na 88.
Ke zřízení registru se Česko zavázalo podpisem mezinárodních úmluv. Evidenci po členských státech vyžaduje také Evropská unie, která zřídila celoevropskou databázi znečišťování.