Lidé s vyšším příjmem by si díky zvednutí hranic mohli v nemoci mírně polepšit. Zatím na své onemocnění většinou doplácejí. Mnozí z nich si proto raději na léčení berou dovolenou. Nejčastěji jsou podle statistik naopak nemocné osoby s nízkým výdělkem.
Hranice pro výpočet dávek se upravují podle vývoje průměrné mzdy. Dávky se vypočítávají z takzvaného denního vyměřovacího základu, který představuje zhruba průměrný denní příjem v posledním roce. Částka do spodní hranice se do vyměřovacího základu započítává celá. Z částky nad tuto hranici až do 690 korun se pak bere 60 procent. Pokud je denní základ ještě vyšší, nezohledňuje se. Od ledna se bude 60 procent započítávat z průměrného denního příjmu do 730 korun.
Podle nových hranic by lidé s denním vyměřovacím základem 600 korun měli mít nárok na celých 510 korun a k tomu 60 procent ze zbývajících 90 korun. Připadlo by jim tedy 564 korun. Lidé s průměrným denním příjmem v posledním roce nad 730 korun budou mít vyměřovací základ maximálně 642 korun, což je o 36 korun víc než nyní. Vyšší dávky podle nových hranic by měli dostat i lidé, kteří onemocní ještě před 1. lednem a budou marodit nejméně do tohoto data.
Nové hranice by měly platit do konce příštího roku. Kdyby ale sněmovna schválila nový zákon o nemocenské, podle něhož by dávky měly v prvních dvou týdnech nemoci místo státu poskytovat zaměstnavatelé, situace by se mohla změnit. Norma by upravila i nové hranice.