Zatímco při normálním placení daní si podnikatelé musejí schovávat všechny doklady a složitě si vypočítávat daně, při využití paušálů stačí pro výpočet daně celkové příjmy a výdaje. Podnikatelé si odečtou určité procento výdajů a ze zbylé části si vypočtou daň.
Výdajové paušály by se podle návrhu rozpočtového výboru zvýšily na 80 procent u zemědělců, 60 procent u řemeslníků a 50 procent u ostatních živností, řekl ČTK poslanec ČSSD Jan Mládek. Dosud se podle podle vládní novely mohli živnostníci těšit na výdajové paušály maximálně 50 procent. Nyní činí paušály 50 procent u zemědělců a 25 procent u ostatních podnikatelů.
"Zvýšení paušálů bude znamenat výrazné zjednodušení administrativy jak pro podnikatele, tak i pro daňovou správu," komentoval schválení návrhu vicepremiér Martin Jahn. Ten navrhl ještě výrazněji podpořit drobné živnostníky zvýšením výdajových paušálů na 70 procent pro ty, jejichž roční obrat nepřesáhl jeden milion Kč, ale rozpočtový výbor tento bod nepodpořil.
Rozpočtový výbor nesáhl k žádným výraznějším změnám při úpravě daní fyzických osob, nepodpořil mj. návrh Jaroslava Gongola na vyšší zdanění osob s nejvyššími příjmy. Češi s příjmy do 30.000 korun měsíčně mají stále šanci, že se od příštího roku dočkají snížení daní. Jejich roční úspora by se mohla pohybovat kolem 3000 až 4000 korun.
Návrh počítá s tím, že lidé s platem do 20.000 korun měsíčně ušetří přes 4000 Kč za rok. Při platu kolem 30.000 Kč by měla roční úspora činit téměř 3000 korun. U vyšších mezd roční úspora činí několik set Kč.
Nejnižší sazba daně z příjmu se má snížit ze současných 15 na 12 procent a zároveň se zvýší roční příjem, který bude touto sazbou zdaňován. Zatímco dosud stát takto zdaňoval příjmy do 109.200 Kč ročně, nově by to mělo být do 121.200 Kč ročně. Druhá nejnižší sazba klesne z 20 na 19 procent a bude platit pro příjmy od 121.200 do 218.400 Kč.
Cílem je podle Mládka překonat "past chudoby", kdy se lidem s nejnižšími příjmy vyplácí využívat sociální dávky a nepracovat. Měnit se bude také konstrukce odečitatelných položek, které se nebudou odečítat od daňového základu, ale od vypočtené daně. "To zvýhodní nízkopříjmové skupiny a znevýhodní vysokopříjmové," podotkl poslanec.
Navržené úpravy snižují celkové příjmy daně z příjmů v roce 2006 zhruba o 14 miliard korun pro veřejné rozpočty jako celek. O téměř deset miliard korun budou sníženy příjmy státního rozpočtu a zhruba o čtyři miliardy korun sníženy příjmy rozpočtů krajů a obcí. S těmito dopady již podle něj uvažuje MF při sestavení návrhu státního rozpočtu na rok 2006 a při projekci základních parametrů návrhu rozpočtu na rok 2007.
Občanští demokraté chtějí v případě volebního úspěchu v příštím roce zavést rovnou daň 15 procent. Vládní návrh bere podle nejsilnější opoziční strany lidem motivaci v postoji k práci a k produkci.