Svaz: Růst minimální mzdy ohrožuje firmy se zdravotně postiženými

Ke konci srpna evidovaly úřady práce 74.829 nezaměstnaných se změněnou pracovní schopností, což je bezmála 15 procent lidí bez práce. Ve stejné době loni to bylo 73.587 lidí, tedy 14 procent. Minimální mzda letos činí 7185 korun. V lednu by se mohla podle návrhu ministerstva práce zvednout o 475 korun, stejně tak i v červenci na konečných 8135 korun.

Někteří ze zaměstnaných postižených minimální mzdu pobírají. Kvůli svému handicapu podávají totiž nižší výkon a mívají často nízkou kvalifikaci. Nároky na pracovní výkonnost, kvalifikaci a flexibilitu zaměstnanců se přitom neustále zvyšují. "Těmto nárokům se obtížně přizpůsobuje i starší generace, natož pak zdravotně postižení," uvedl předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev Jan Wiesner.

Rostoucí obchodní, investiční či personální nároky na podnikání jsou podle svazu jednou z hlavních příčin, proč ubývá pracovních příležitostí pro postižené. V řadě případů přitom pro handicapované není prioritou výše výdělku, ale uplatnění se a kontakt s okolím.

Řešení vidí svaz v tom, že by těžce postižení nebo lidé s velmi nízkým výkonem nebyli zaměstnáni, ale stali by se klienty sociálních služeb, tedy například pracovní terapie. Podobně je tomu i v Německu, Rakousku či Francii. Na tato pracoviště a chráněné dílny by se pak nevztahovala nařízení o minimální mzdě. Svaz postrádá i dlouhodobější záruky státní podpory a pružnější přístup některých úřadů práce. Pracoviště s převážně postiženými zaměstnanci musejí být konkurenceschopná. V průměru jsou však podporována do výše 20 procent nákladů, uvedl svaz.

Zástupci svazu upozornili i na to, že na léčebnou a sociální rehabilitaci postižených nenavazuje rehabilitace profesní a pracovní. To je přitom podle svazu klíč k úspěšnému začlenění.

Podle zákona o zaměstnanosti by měli ve firmách s více než 25 zaměstnanci nejméně čtyři procenta pracovníků tvořit postižení. Místo toho mohou podniky ale také odebírat výrobky či služby od dílen s více než polovinou handicapovaných pracovníků.

Svaz českých a moravských výrobních družstev sdružuje 300 výrobních družstev a asi 50 družstev, která zaměstnávají převážně postižené. Spolu s Asociací zaměstnavatelů zdravotně postižených vytváří asi 12.000 míst, z toho nejméně 7000 pro handicapované.