V časové struktuře dluhu pokračoval pozitivní vývoj jeho dlouhodobé složky. Zastoupení závazků se splatností delší než jeden rok se zvýšilo na téměř 66 procent celkového objemu dluhu.
Rozhodující část přírůstku zadlužení připadala na podnikový sektor. Kromě portfoliových investic nerezidentů od nákupu podnikových dluhopisů bylo významné čerpání zdrojů od mateřských společností, převaha čerpání nových finančních úvěrů nad jejich splátkami a růst přijatých obchodních úvěrů. Podíl podnikového sektoru na celkovém zadlužení se zvýšil na 61 procent.
Zadlužení vládního sektoru se zvýšilo hlavně v důsledku využití úvěru od Evropské investiční banky na výstavbu infrastruktury a vznikem dlouhodobého závazku za pronájem stíhacích letadel. Podíl vládního sektoru na celkovém zadlužení se přiblížil 19 procentům.
Pokračoval trend poklesu zahraniční zadluženosti bankovního sektoru, jehož podíl nyní představuje 20 procent. K poklesu přispělo výrazné snížení stavu přijatých krátkodobých depozit a splacení dříve čerpaných bankovních úvěrů.
Schodek investiční pozice České republiky vůči zahraničí se ve druhém čtvrtletí snížil na 785,5 miliardy korun z 825 miliard na konci prvního čtvrtletí. Meziročně schodek stoupl o 200 miliard korun. Příznivější mezičtvrtletní vývoj byl důsledkem vyšší investiční aktivity českých podniků v zahraničí a výnosů z privatizace státního majetku zahraničními investory. Poměr schodku investiční pozice k HDP se snížil na 27,8 procenta.