Situace na trzích práce je špatná podle téměř 80 procent obyvatel unie. V ČR vysokou nezaměstnanost kritizuje 85 procent lidí a na Slovensku dokonce 94 procent. Devět procent Slováků si naopak myslí, že se lidé v jejich zemi mají lépe než průměrný občan EU.
Skepse v Evropě převládá i při hodnocení sociálních podmínek. Naopak spíše příznivě lidé v unii hodnotí kvalitu života, svoji finanční situaci, stav životního prostředí či stav ekonomiky celé EU.
Většina oslovených si myslí, že na tom za pět let bude ekonomika EU i kvalita jejich života lépe než dnes. Asi 35 procent věří, že se EU do roku 2010 stane nejsilnější ekonomikou světa; na Slovensku to je dokonce téměř polovina lidí. Tento cíl přitom již pokládají za nereálný i unijní politici.
Největší část dotázaných soudí, že je kvalita života v EU vyšší než v USA či Japonsku, unijní ekonomice se však prý daří hůře. Mezi obyvateli EU jsou ale podle průzkumu i hodně velcí skeptici. Asi 14 procent dotázaných si myslí, že se v EU žije hůře než v Číně, desetina lidí dokonce pokládá za lepší kvalitu života v Indii.
Při srovnání s USA si většina Evropanů myslí, že EU zaostává v inovačních technologiích, lékařském i ostatním vědeckém výzkumu či zakládání společností. Naopak za lepší považuje ochranu životního prostředí, zdravotnictví, sociální politiku, systém vzdělávání či boj proti diskriminaci. Obyvatelé nových členských států jsou však při srovnávání s USA více skeptičtější.
Pod slovem "globalizace" si lidé většinou představují odchod firem do levnějších zemí. Důvodem přesunu společností například do střední a východní Evropy je podle většiny oslovených touha firem po větším zisku. Pouhá pětina si myslí, že to společnosti dělají proto, aby se vyhnuly krachu. Největší strach z úprku firem za levnější výrobou mají lidé ve Francii, Belgii a Německu.
Globalizaci chápou Evropané většinou negativně, stejně jako slova protekcionismus či monopol. Naopak pozitivně jim zní sociální zabezpečení, volný trh či reformy.