MD navrhuje sazby mýtného kolem 4,05 koruny za kilometr

Podle náměstka ministra Jiřího Kubínka se budou sazby lišit pro silnice první třídy a dálnice tak, aby cena motivovala řidiče hlavně k využívání dálnic. Ceny jsou jiné také pro den a noc. Sazba kolem čtyř korun je zhruba na úrovni Německa, kde se platí v přepočtu 2,88 až 4,48 koruny, a nižší než v Rakousku, kde se sazby pohybují od 4,16 do 8,74 koruny za kilometr.

Sazbu kolem čtyř korun za kilometr očekávali také dopravci a nijak výrazně proti této výši neprotestovali. Nedávno ale sněmovna schválila zákon o provozu na pozemních komunikacích, který zakazuje předjíždění nákladním vozidlům na všech silnicích se dvěma jízdními pruhy v jednom směru, tedy v podstatě na všech dálnicích. "Pokud by zákaz předjíždění měl platit, znamenalo by to, že kamiony budou moci využívat jen polovinu šířky dálnic, a tak bychom požadovali také poloviční sazby," řekl mluvčí sdružení dopravců Česmad Bohemia Martin Felix.

O dodávku a provoz mýtného systému v ČR soutěží čtyři konsorcia. Dnes poprvé se k jednání nad nabídkami sešla komise pro výběr dodavatele. Podle Kubínka se komise dohodla, že do 1. listopadu ponechá čas členům na studium jednotlivých nabídek. Na jednání o budoucím dodavateli se pak komise sejde začátkem ledna.

Nejnižší nabídku podalo sdružení Ascom Fela s Damovem a ABD Group, které nabídlo 15 miliard korun. Autostrade nabídla 17,5 miliardy, Kapsch je ochoten systém vybudovat a provozovat za 22 miliard korun. S nejvyšší cenou 33,7 miliardy korun přišlo konsorcium A-Way s AŽD Praha.

Cena bude mít při rozhodování 60procentní váhu. Důležitá bude také rychlost vybudování a rozšíření systému o další úseky, jednoduchost pro uživatele i provozovatele.

Některé firmy, které se orientují na satelitní systémy, oznámily, že požadují zrušení výběrového řízení. Například podle sdružení Toll Sat je zadání nevyvážené a dává přednost mikrovlnnému systému.

Podle Šimonovského kritika zazněla od těch, kdo nebyli schopni podat nabídku, jež by splnila kritéria požadovaná státem, a to zejména kvalitativní požadavky. Stát totiž chce, aby minimálně 95 procent uživatelů zpoplatněných úseků skutečně platilo. "To se zdá být hlavním důvodem proč, některé firmy svou nabídku vůbec nepodali," řekl.

Ministr předpokládá, že některé firmy využijí práva, které jim dává zákon, a proti výsledkům soutěže se odvolají. Upozornil ale, že za podání protestu musí složit milion korun poplatku, který propadne, pokud nebude protest oprávněný.

Firmy kritizují také to, že soutěž běží navzdory dosud neexistující potřebné legislativě, která výběr mýtného umožní. Podle Šimonovského však MD v zadávacích podmínkách soutěžící upozornilo, že smlouvu bude možné podepsat až ve chvíli, kdy bude legislativa platná. Vláda se k souběžné přípravě legislativy a zahájení soutěže rozhodla vědomě, aby ušetřila čas. "Pokud by stát s vyhlášením soutěže čekal, až bude zákon schválen, ztratili bychom jeden celý rok, kdy by nebylo možné mýto zavést," řekl.

Šimonovský není zklamán neúčastí satelitní technologie v českém tendru. Budoucnost mýtných systémů je přesto podle něho v satelitním sledování vozidel. Současná situace v Evropě ale svědčí o tom, že zatím je spolehlivější využívat mikrovlnnou technologii.

Mýtné by se v ČR od kamionů mělo začít vybírat od roku 2007 nejdříve na 970 kilometrech dálnic a rychlostních komunikací, později i na vybraných silnicích první třídy.