ANALÝZA: Euro už nové členské země EU zjevně tolik neláká

Avšak vyhlídka na rozšíření eurozóny na 22 z nynějších 12 členů dnes vypadá vzdálenější než kdy jindy. Ekonomové již upírají zrak k příštímu desetiletí, pokud jde o datum vstupu větších kandidátů, kteří buď beznadějně nesplňují podmínky pro členství, nebo s ním jednoduše nespěchají. "Je docela evidentní, že ty větší z nových členských zemí nemají příliš chuť postupovat rychle vpřed," řekl Daniel Gros, ředitel Centra evropských politických studií v Bruselu.

Maďarsko se minulý týden prakticky vzdalo cílů pro přijetí eura poté, co výrazně revidovalo prognózy rozpočtových schodků. Polská konzervativní strana, která vyhrála volby z 25.září, slíbila, že ekonomiku připraví na přijetí eura, během svého čtyřletého mandátu však nechce učinit závazná rozhodnutí o členství. To je recept, jak vstup odložit na neurčito do příští dekády. Česko uznalo, že cíl případného vstupu již v roce 2009 je nerealistický, a přimklo se k alternativě o rok pozdější. Opoziční ODS přitom uvažuje, zda to není stále příliš brzy. Slovensko představuje výjimku, když jedná o ukotvení koruny ve směnném mechamismu ERM-2 již v příštím roce a je odhodlané vstoupit do eurozóny v roce 2009. Nedávná parlamentní krize však zpochybnila budoucnost reforem po volbách v příštím roce.

KAMENY ÚRAZU
V pravidelném čtvrtletním průzkumu ze srpna se většina analytiků ještě domnívala, že všechny nové členské země EU jsou schopny přijmout euro do roku 2010. Někteří z nich nyní říkají, že Češi a Poláci stále mají šanci. Ostatní jsou skeptičtí. "V případě Polska jsme před volbami říkali 2012, nyní bychom mohli očekávat 2013 nebo 2014," řekl ekonom Oliver Weeks z Morgan Stanley v Londýně. Češi podle něj vstoupí do eurozóny roku 2013 a Maďaři ještě později.

Dokonce i pobaltským zemím, Litvě, Lotyšsku a Estonsku, které již vstoupily do systému ERM-2 a doufají v přijetí eura v letech 2007 či 2008, hrozí odklad. Jejich kvetoucí ekonomiky je totiž vzdalují inflačním cílům. Pro většinu nováčků jsou však hlavními kameny úrazu nafouklé veřejné sektory a nákladné, neefektivní systémy sociálního zabezpečení. Z těchto důvodů mohou jen obtížně splnit požadovaný limit rozpočtových schodků ve výši 3 procent hrubého domácího produktu (HDP).

Ekonomové tvrdí, že pro malé a otevřené středoevropské ekonomiky by zdravé rozpočty a přechod na euro měly dokonalý ekonomický smysl, neboť by tím podpořily zahraniční obchod a investice a ochránily se před zvraty na světových finančních trzích. Analytici však upozorňují, že s volbami na obzoru se utahování opasků a přijímání eura sotva jeví jako recept na přilákání voličských hlasů. "Ukázalo se, že politický cyklus je mocnější, než si lidé mysleli," řekl Reinhard Cluse, ekonom pro evropské trhy z banky UBS v Londýně. "Vlády mají zato, že volby vyhrají spíše pomocí laxní rozpočtové politiky než snahou oslňovat voliče plány na rychlý vstup do eurozóny," řekl Cluse.

V Polsku se parlamentní volby konaly minulý měsíc a tuto neděli zemi čekají volby prezidentské. Češi, Slováci a Maďaři půjdou volit napřesrok, přičemž vládní koalice v průzkumech veřejného mínění zaostávají za opozičními stranami. Díky úspěšnému členství v Evropské unii se navíc paradoxně zdá, že přijetí eura není až tak naléhavé, říkají ekonomové. Regionální měny jsou silné, inflace a úrokové sazby stojí na historických minimech a zahraniční investice se do nových továren i státních dluhopisů jen hrnou. Politici se proto možná v duchu ptají, proč by se měli trápit vstupováním do eurozóny.