Nejmenovaný zdroj blízký jednání týdeníku sdělil, že na stole jsou dvě varianty dohody. První počítá i se zapojením ČSOB, která IPB před pěti lety koupila, zatímco druhá je dvoustranná, pouze mezi státem a Nomurou. Ministerstvo financí však preferuje stále první řešení.
ČSOB se však staví proti dohodě, která by nerespektovala její požadavky, a v tom má i podporu ministra financí. Premiér Jiří Paroubek je prý ale přesvědčen, že smír je možné uzavřít i bez ČSOB. Podle zdroje týdeníku ovlivnila jeho postoj schůzka s bývalým ministrem financí Zemanovy vlády Jiřím Rusnokem. Ten prý Paroubkovi vyložil principy dohody, která byla připravena k podpisu v roce 2002. Špidlova vláda však dala přednost pokračování arbitráží.
Premiér se podle Eura zřejmě domnívá, že by bylo možné uzavřít dohodu s Nomurou a ČSOB postavit před hotovou věc. Vychází přitom z toho, že Nomuře bude stačit prohlášení českého státu, že vůči ní nevznáší žádné nároky a že nevznikla žádná vymahatelná škoda. Týdeník uvádí, že ČSOB by poté ve svých sporech s Nomurou těžko mohla požadovat odškodnění, protože ona sama měla veškerá aktiva po IPB stoprocentně garantovaná státem a vše jí bylo proplaceno. Stát by navíc mohl odmítnout další financování nákladných soudních sporů.
Nomura žádá v arbitráži až 40 miliard korun kvůli uvalení nucené zprávy na IPB a jejímu následnému prodeji finančnímu ústavu ČSOB. Česká republika naopak v jiné arbitráži požaduje po Nomuře 263 miliard korun za škody vzniklé v dobách jejích působení v IPB. Další sporu s Nomurou vede kvůli IPB i ČSOB.