Daň z příjmů na Slovensku

Minulý týden jsme se zabývali odvodem sociálního a zdravotního pojištění, dnešní díl miniseriálu, který se věnuje výpočtu čistého příjmu na Slovensku se zabývá slovenskou daní z příjmu fyzických osob a daňovými bonusy.

Prvním krokem při výpočtu čisté mzdy (resp. čistého příjmu) u slovenských sousedů je, stejně jako u nás, odvod pojistného. Dalším krokem je výpočet daně z příjmu fyzické osoby (DPFO). Daňový základ pro výpočet daně z příjmu fyzické osoby dostaneme odečtením pojistného na sociální a zdravotní pojištění a nezdanitelné části daňového základu od hrubé mzdy.

Mzda vs. příjem
Čistou mzdou rozumíme částku, kterou dostaneme odečtením pojistného na sociální a zdravotní pojištění a daně z příjmu FO od hrubé mzdy. Čistým příjmem pak konečnou částku, kterou daná rodina skutečně obdrží. Od čisté mzdy se čistý příjem liší sumou rodičovského příspěvku, daňového bonusu, případně sociální dávky.

Nezdanitelná část
Nezdanitelná část základu daně z příjmu fyzických osob je 19,2-násobek životního minima daňového poplatníka platného 1. ledna příslušného roku. Pokud manžel, nebo manželka poplatníka (společná domácnost) nemá vlastní příjem, nezdanitelnou částí je dále 19,2-násobek životního minima manžela(ky). Pokud manžel, nebo manželka má vlastní příjem, který nedosahuje jeho (jejího) životního minima, je nezdanitelnou částí základu daně (poplatníka) rozdíl mezi 19,2-násobkem jeho (jejího) životního minima a touto částkou.

Na Slovensku tedy není jak v ČR plošně stanovené nezdanitelné minimum a odečitatelné položky na dítě, ale vychází se ze životního minima, kde je počet dětí již zohledněn.

Jednotná sazba DPFO 19 %
Jedná se o zmírnění daňové progrese u sazby DPFO, jelikož nadále existuje částečná progrese ve formě dvou sazeb, a sice 0 % do výše nezdanitelného minima a 19 % na část příjmu přesahující nezdanitelné minimum.

Daňová progrese z pohledu pracujícího demotivuje v pracovním úsilí a z pohledu zaměstnavatele zdražuje vysoce kvalifikovanou práci. Odstranění této deformace je tedy skutečnou podporou investic v oblasti vědy, výzkumu, strategických služeb atd., tedy odvětví, kde lidská práce vytváří vysokou přidanou hodnotu. Daňová progrese také samozřejmě stimuluje obyvatelstvo k obcházení daně a znamená tak dodatečné náklady pro společnost.

Je také nutné si uvědomit, že v případě rovné daně přerozdělování „od bohatých k chudým“ zůstává částečně zachováno, neboť bohatí odvádějí v absolutním vyjádření do státního rozpočtu pořád více, aniž by jim z toho plynuly jakékoliv výhody.

Transfery – podpora rodin s dětmi
Na podporu rodin s dětmi existují na Slovensku dva nástroje, kterými jsou přídavek na dítě a daňový bonus.

• přídavek na dítě v současné době činí 540 Sk za měsíc a vyplácí se na dítě do 25 let, pokud studuje, jinak do ukončení základního vzdělání, a to bez ohledu na příjem rodiny.
• daňový bonus činí v současnosti 400 Sk za měsíc na dítě. V tomto případě musí mít daňový poplatník příjmy alespoň ve výšce 6-násobku minimální mzdy za zdaňovací období (nejméně polovina minimální mzdy). O částku 400 Sk se snižuje daň, přičemž za každé dítě může být uplatněn daňový bonus pouze jednou.

Zatímco u nás je podpora s dětmi koncipována tak, že přídavky na děti obdrží pouze rodina, jejíž příjem nepřevyšuje určitou hranici, na Slovensku je logika podpory přesně opačná. Tedy větší příspěvek na dítě od státu dostane (resp. je mu odpuštěna daň, v případě daňového bonusu) ten, kdo má příjem větší a kdo tedy odvádí větší daně. Takto nastavený systém tak nestimuluje občana k šedé ekonomice (vykazování menších příjmů, než jsou ve skutečnosti) v takové míře, jako v České republice.

Předchozí díl seriálu naleznete zde.