V návrhu státního rozpočtu na příští rok zatím zemědělská kapitola čítá 39,7 miliardy korun. Otázku dorovnání přímých plateb, které jsou základními zemědělskými dotacemi, označují za klíčovou i představitelé nevládních agrárních organizací. Ti požadují doplatek do maximální výše podle přístupové smlouvy, tedy na 65 procent.
Zemědělci si v poslední době stěžují na nedostatek hotových peněz, který je způsoben poklesem příjmů zejména z rostlinných komodit a také změnou v toku dotací, které přijdou až koncem roku. Poukazují také na to, že některé obory výroby, nyní třeba vinařství, se dostávají do krize pod tlakem levných dovozů a konkurenceschopnost zemědělství prý omezuje nerovnoměrnost právě podpor proti producentům v jiných zemích EU.
Podle ministra Zgarby se podpory do zemědělství budou v souladu s přístupovou smlouvou postupně zvyšovat. Od roku 2007 by přitom platby měly jít z jednoho fondu - Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Česko by z něj dle předpokladů mohlo čerpat mezi lety 2007 a 2013 až 120 miliard korun. Zatím ale ještě není dohodnuta finanční perspektiva EU na toto období, takže jde o velmi předběžná čísla.
Prezident Agrární komory Jan Veleba na dnešní konferenci uvedl, že agrární Evropu zřejmě čekají těžké časy. Slábne totiž tradiční podpora evropských politiků vůči farmářům a sílí tlak Světové obchodní organizace (WTO) na otevření trhu EU. Pokud jde o budoucí podpory, je podle něj třeba, aby se unie co nejdříve dohodla na finančním rámci pro příští období a plně se připravilo fungování nového systému. Na prioritách podpory se přitom musí shodnout jednotlivé zájmové skupiny na venkově, aby nevznikal souboj o peníze, dodal Veleba.
Pro stabilitu venkova je významná i role malých a středních potravinářských firem, kterých je v tuzemsku přes 13.000, uvedl prezident Potravinářské komory Jaroslav Camplík. Tyto podniky se podílí asi polovinou na celkových tržbách potravinářství mezi 220 až 240 miliardami korun. Komora by chtěla, aby se v období 2007 až 2013 zlepšil jejich přístup ke strukturálním fondům EU a aby tam pro ně bylo více peněz.
Podle poslance Evropského parlamentu Hynka Fajmona je žádoucí, aby se EU o finanční perspektivě na roky 2007 až 2013 dohodla do června příštího roku, aby podle ní mohl být sestaven rozpočet. Může se ale stát i to, že se unie neshodne a politický vývoj v jednotlivých členských státech ukazuje, že možnost dohody se spíš vzdaluje, uvedl Fajmon. Finanční perspektiva je však podle něj dokument nepovinný a EU může fungovat i bez něj, na základě jednoročních rozpočtů. Obecně se dá čekat, že do budoucna platby do zemědělství zůstanou zhruba stejné, dodal.