"Mluví se sice o tom, že elektrárna je v komerčním provozu, ale takový výraz zákon nezná. Je v provozu zkušebním," uvedl Jan Mátl ze stavebního odboru Jihočeského krajského úřadu.
Podle ředitelky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové je elektrárna v provozu podle atomového zákona. "O kolaudaci toho moc nevím," řekla.
Ekologičtí aktivisté přitom upozorňují na potíže, které elektrárnu neustále doprovázejí a jež provozovatel neodstranil ani po závazcích z rakouského Melku. Podle zdroje MfD například deformace takzvaných palivových proutků od americké firmy Westinghouse překročily toleranci.
To však odmítá jak Drábová, tak mluvčí elektrány Milan Nebesář. "S deformacemi palivových článků se počítá. Palivovou problematiku přísně sledujeme, v případě temelínské elektrárny je to poprvé použitý systém, který se zdokonaluje. Určitě ale nejsou články deformované od výrobce," uvedla Drábová.
Nebesář v této souvislosti ČTK sdělil, že v průběhu provozu dochází u jaderného paliva ve všech elektrárnách ke změnám, např. i v jeho objemu. Příčinou je podle něj postupná tvorba produktů, vznikajících postupným štěpením paliva neutrony.
"Jaderné palivo technici, ve spolupráci s jeho dodavatelem - americkou firmou Westinghouse, v průběhu plánovaných odstávek pro výměnu paliva pečlivě monitorují a kontrolují jeho neporušený stav. Na základě výsledků měření na palivových souborech a závěrů z provedených testů předkládá dodavatel paliva bezpečnostní hodnocení po výměně paliva. Závěry těchto hodnocení vždy potvrdily, že postupné změny paliva v průběhu provozu reaktoru nemají vliv na bezpečnost provozu a bloky mohou pracovat na plném výkonu," sdělil Nebesář.