ČSSD a KSČM prosadily zákoník práce do dalšího kola, spory trvají

KDU-ČSL podle očekávání navrhla vrácení normy k přepracování, neuspěla však. Zákoník odolal i návrhu na zamítnutí, který předložili nejen lidovci, ale i ODS.

Kritici míní, že nový zákoník dává odborům příliš velké pravomoci, není dost liberální, a ve svém důsledku tak zaměstnance a nezaměstnané poškodí. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD) ale tvrdí, že návrh liberalizaci přináší, otvírá pracovní trh a rozšiřuje hranice smluvní volnosti. "Kritika byla jak zprava, tak zleva. Zákoník kritizovali komunisté, ODS i naši koaliční partneři. Je tady ale reálná naděje, abychom zákoník práce dotáhli do konce," řekl.

Pravomoci odborů podle něj norma zachovává, ale nerozšiřuje. O posilování role odborů v návrhu zákoníku ale tento týden hovořil i guvernér centrální banky Zdeněk Tůma.

Odbory svolaly na 26. listopadu do Prahy demonstraci za přijetí zákoníku práce a proti omezování zaměstnaneckých práv. Část podnikatelů se naopak chystá přerušením práce protestovat proti návrhu. Někteří odboráři dnes dorazili i do sněmovny, kde z galerie přihlíželi téměř čtyřhodinové poslanecké debatě.

Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek prohlásil, že když se ČSSD rozhodla prosadit zákoník s podporou komunistů, lidová strana odmítá jakoukoli odpovědnost za další projednávání této normy. "S kým jste si to upekli, s tím si to i snězte. Nebude to kaše chutná," vzkázal od řečniště sociálním demokratům. "Zdá se, že pro sociální demokraty bylo mnohem důležitější zvolit místo dohody silové řešení a hlasovat s komunisty," řekl Kalousek po hlasování novinářům. Škromach soudí, že KDU-ČSL by mohla omezit vliv komunistů tím, kdyby se aktivně podílela na úpravách zákoníku při dalším projednávání ve sněmovně.

Návrh podle Kalouska poškodí především nezaměstnané, kteří budou dál marně hledat práci. "Ti nejbezbrannější a nejslabší touto předlohou nejsou chráněni v žádném případě," soudí.

Ve sporu jde nyní hlavně o pasáž, která umožňuje odborům rozhodovat o zastavení výroby v případě ohrožení bezpečnosti práce - podle kritiků je to v rozporu s ústavou. Myslí si to i ministr a šéf legislativní rady vlády Pavel Zářecký. Uvedené právo podle něj náleží státní inspekci jako orgánu státní správy.

Škromach dnes ale znovu uvedl, že takové právo odborům dává už nynější zákoník, nikdy tato možnost nebyla zneužita a nikdo ji dosud nezpochybnil. Vyzval proto kritiky, aby se kvůli tomu už teď obrátili na Ústavní soud.

Vládní předlohu kritizovala i stínová ministryně práce za ODS Alena Páralová. "Posiluje moc placených odborových předáků na úkor zaměstnanců," řekla mimo jiné. Dodala, že vládní návrh vlastně ve srovnání s nyní platným a téměř 40 let starým zákoníkem nepřináší nic nového, a stát tedy zbytečně "vyhodí" stamiliony korun na zavedení nového předpisu do praxe. Páralová odmítla názory, podle nichž ODS po volbách zákoník práce zruší. ODS podle ní připraví zákoník, který bude "střídmý a jasný" a bude chránit zaměstnance, ale i zaměstnavatele.

Místopředseda US-DEU Karel Kühnl si myslí, že vládní návrh nového zákoníku práce bude spíš přispívat ke zvyšování nezaměstnanosti. Unionisté dnes stejně jako lidovci a ODS hlasovali pro vrácení, respektive zamítnutí zákoníku.

Vládní předlohu naopak v rozpravě podpořil komunista Stanislav Grospič. V dalších fázích jednání by ale rád zvýšil pravomoci zaměstnaneckých rad. "My jako poslanci KSČM naopak vidíme výrazné nebezpečí v otevření liberalizačních prvků," řekl.

Navrhovaný zákoník kritizují představitelé Hospodářské komory a zaměstnavatelských svazů. Norma nepočítá s tím, že by bylo možné dát za určitých okolností výpověď bez udání důvodu, po čemž volali právě zaměstnavatelé. "Tento zákon nepomůže sehnat lidem práci, bude jim to stěžovat," řekl již dříve prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl.

Zákoník práce prosadila v září ve vládě ČSSD proti vůli KDU- ČSL. Minulý týden se několik hodin zdálo, že vládní strany by se přeci jen mohly dohodnout na úpravách zákoníku a ve sněmovně ho prosadit společně. Nakonec ale z dohody sešlo.