V současné době může změna zaměstnání nebo země výkonu práce v některých členských státech vést ke ztrátě nároků na důchod ze zaměstnaneckého připojištění. Avšak nová směrnice by znamenala vyhnout se velkým ztrátám a v mnoha případech by umožnila přenést nároky do jiných sektorů a zemí. Směrnice pomůže narůstajícímu počtu pracovníků EU, kteří mění zaměstnání. V zemích patnáctky mění třetina pracovníků práci každých pět let a 9 % zaměstnanců mění zaměstnavatele každoročně.
Směrnice podpoří strategii Komise zaměřenou na zaměstnanost a růst, neboť pracovníkům usnadní přechod na jinou práci a do jiné země. Vzhledem ke zvyšující se flexibilitě pracovníků roste i počet příležitostí, jak uplatnit správné schopnosti na správném místě trhu práce v EU. Směrnice kromě toho přichází ve chvíli, kdy se v EU na penzijní připojištění zaměřuje více pozornosti, protože řada zemí zavádí reformy s ohledem na očekávané důsledky stárnutí populace.
Vladimír Špidla, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti, prohlásil, že přijetí návrhu přichází právě vhod – těsně před začátkem roku 2006, který bude Evropským rokem mobility pracovníků. „Chceme-li, aby byli pracovníci mobilní a flexibilní, nemůžeme je za změnu pracovního místa penalizovat. Důchodové nároky musejí být zcela převoditelné. Tato směrnice měla přijít již dříve.“
Cílem návrhu je omezit zároveň překážky mobility v jednotlivých členských státech i mezi nimi vyplývající ze stávajících předpisů o penzijním připojištění. Dané překážky se týkají podmínek nabytí nároků na důchod, podmínek zachování odložených nároků na důchod a převoditelnosti nabytých nároků. Navíc má tento návrh za cíl lépe pracovníky informovat o tom, jak se díky mobilitě mění nároky na důchod plynoucí z připojištění.
Jakmile směrnice vstoupí v platnost, bude prováděn její pravidelný přezkum, v rámci kterého se bude sledovat funkčnost ustanovení směrnice. Zvláštní přezkum se po deseti letech provede u členských států, které si zvolí možnost neuplatňovat směrnici pro systémy zaručené rezervami podniků a podporovat systém fondů, jež jsou běžné v zemích, jakými je např. Německo. Možnost využít této výjimky a výjimky týkající se soustav přerozdělování pojistného byla zavedena ve snaze zabránit tomu, aby převoditelnost vedla k finančním problémům systémů a podniků. Díky těmto výjimkám se systémy rovněž budou moci plynuleji přizpůsobit požadavkům na flexibilnější trh práce, který směrnice zavádí.
Návrh Komise se týká pouze důchodů vázaných na konkrétního zaměstnavatele (zaměstnaneckého penzijního připojištění), neboť předpisy umožňující přenositelnost státního (zákonného) penzijního pojištění jsou součástí legislativy EU již více než 30 let. Taktéž se netýká zdanění ani indexace důchodů. Útvary Komise však budou nadále zkoumat, jak by si systémy penzijního připojištění mohly v různých daňových systémech jednotlivých členských států zachovat svou hodnotu.
Dosažení dohody o znění návrhu si s ohledem na složitost a různorodost předpisů o penzijním připojištění v celé EU vyžádalo určitý čas a Komise o něm vedla rozsáhlé konzultace. Tyto konzultace umožnily zohlednit stanoviska Penzijního fóra, které tvoří sociální partneři (zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců), zástupci odvětví pojišťovnictví a členské státy.