ANALÝZA: Země regionu možná nenapodobí polský obrat doprava

Volby v Česku, Maďarsku a na Slovensku budou mít zásadní význam pro rychlost přijetí eura. Hlavním úkolem vlád vzešlých z těchto voleb bude splnění ekonomických cílů nutných pro přijetí jednotné měny zhruba do konce desetiletí. Ale na rozdíl od Polska, kde vyhrála parlamentní volby konzervativní strana Právo a Spravedlnost a její předseda Lech Kaczynski o víkendu navíc obsadil úřad prezidenta, zažívají ostatní tři země opětovný příklon k levici.

Maďaři zamíří k parlamentním volbám v dubnu nebo květnu a v červnu je budou následovat Češi. Na Slovensku, které má nejdéle vládnoucí kabinet ve střední Evropě, se volby mají konat v září. V těchto zemích za poslední dva roky podle průzkumů volebních preferencí výrazně posílila pravice, jen aby ji levice v několika posledních měsících začala opět dohánět.

Slovenští voliči dávají přednost levicové straně Směr populisty Roberta Fica i komunistům před proreformní koalicí pravého středu premiéra Mikuláše Dzurindy. V Maďarsku ztrácela pravicová strana Fidesz Viktora Orbána v průzkumech od června náskok před vládnoucími socialisty, přičemž podle posledních průzkumů mají obě formace prakticky vyrovnané šance na vítězství. Také čeští voliči se začínají po několika měsících znechucení nad finančními skandály sociálních demokratů navracet k levici a projevovat přízeň premiérovi Jiřímu Paroubkovi, a výsledek voleb tak nelze předem odhadnout.

"Levice se v České republice a Maďarsku zdiskreditovala, ale mnohem méně, než jejich kolegové v Polsku, kde toho využili konzervativci," řekl politolog Jiří Pehe. "Existuje jasný trend k určitému posilování levice... částečně díky dobrým ekonomickým výsledkům, alespoň v České republice, a kvůli politickým slibům těch, kteří jsou momentálně u moci."

ČISTKY NA LEVICI
Změnu voličských preferencí lze vystopovat až do poloviny loňského roku, kdy se vládní levicové strany v Česku i Maďarsku zbavily premiérů, kteří jen pár měsíců předtím dovedli své země do Evropské unie. Podle politologů chvíli trvalo, než tento manévr, jehož cílem bylo udržení moci skrze odstranění stranických špiček, přesvědčil voliče, že levice je opět životaschopnou volbou.

Když nyní zbývá do voleb necelý rok, levicové strany konečně hledí do budoucna, než aby se zabývaly minulými problémy. "(Maďarští) socialisté prakticky vymazali rozdíl v průzkumech díky intenzivní kampani z poslední doby. Premiér Ferenc Gyurcsány přednesl v parlamentu od začátku podzimní politické sezony působivé projevy," řekl politolog Ferenc Kumin z Corvinus University.

Volební rok samozřejmě přináší také sliby a ti, kdo jsou u moci, mohou voličům leccos splnit ještě předtím, než zamíří k urnám. Kumin upozornil, že mezi maďarskými voliči sílí očekávání ekonomické pomoci, neboť vláda oznámila záměr prudce od ledna snížit horní sazbu DPH i nejvyšší sazbu daně z příjmů. Paroubek se zase snaží prosadit návrh daňové reformy, která přilepší především lidem s nižšími a středními příjmy.

Nicméně ne všichni analytici jsou přesvědčeni o tom, že levice dokáže svého současného vzestupu plně využít. Mají-li splnit cíle pro přijetí eura, musejí všechny země regionu chtě nechtě zkrotit deficitní veřejné finance. Sliby levice tak podle analytiků záhy ustoupí fiskální realitě.

Ivo Samson, analytik slovenské Asociace pro zahraniční politiku, říká, že pokles obliby slovenské vlády v době tvrdých reforem je jen přirozený. Pochybuje však, že se to promítne do změny vlády, jakmile nadejde čas voleb. "Je docela normální, že na Slovensku posílila levice, když má po dvě volební období pravicovou vládu," řekl Samson, který očekává, že ve volbách na Slovensku, v Maďarsku i Česku vítězství pravice.

Přeložil: Jan Schmidt
Editoval: Jan Korselt