Podle Veleby by byl takový krok na místě, pokud by se nebezpečný virus nákazy potvrdil na farmách uvnitř EU. "Díky naší Státní veterinární správě a úrovni produkce bílého masa mohou být čeští spotřebitelé v klidu," řekl šéf AK na dnešní tiskové konferenci. Zákaz venkovního chovu nepovažuje za aktuální ani ústřední ředitel Státní veterinární správy Milan Malena. SVS ale farmářům radí krmit a napájet zvířata pokud možno v uzavřených místech nebo pod střechou.
Drůbežáři spatřují riziko zejména v tzv. zájmových chovech obyvatelstva, které jsou v České republice populární a jejich koncentrace prý nemá obdoby v okolních zemích. Většinou nejsou pod stálou veterinární kontrolou a úroveň hygieny je podle unie závislá na vědomostech, pečlivosti a finančních možnostech chovatele.
"Plošné rozmístění těchto chovů v rámci České republiky a způsob chovu, který upřednostňuje volný výběh, zvyšuje reálné nebezpečí přenosu onemocnění ptačí chřipkou stykem s migrujícím volně žijícím ptactvem," uvedli drůbežáři. Odhaduje se, že asi 40 až 45 procent produkce konzumních vajec a přibližně sedm až deset procent drůbežího masa pochází ze zájmových chovů, tedy od drobnochovatelů.
Jinak je tuzemská produkce hrabavé drůbeže, tedy výkrm a produkce vajec ve specializovaných velkochovech, umístěna pouze v halách, kde je významně omezeno nebezpečí přenosu onemocnění ptačí chřipky z volně žijícího ptactva. Tyto chovy jsou navíc pod stálou veterinární kontrolou. Složitější je situace u vodní drůbeže, kde v případě chovů s volným výběhem může být rizik nákazy vyšší, ale lze je řešit omezením pohybu zvířat ve venkovním výběhu.
Dalším vážným problémem může být podle drůbežářské unie i vysoký dovoz konzumních vajec, který v měsíci srpnu přesáhl hranice 50 milionů kusů, tedy více než 30 procent z tuzemské produkce velkochovů za dané období. Největší podíl importů pochází z Litvy, následuje Polsko, Španělsko a Lotyšsko. Drůbežáři doporučují zpřísnit evidenci dovozu konzumních vajec do Česka například zavedením povinného hlášení.