Světová banka vyzvala ke snížení zemědělských cel o 75 procent

V prosinci budou o uvolnění obchodních bariér v Hongkongu jednat zástupci členských zemí Světové obchodní organizace (WTO). Právě od této schůzky se očekává zásadní pokrok a pokud ho na ní delegáti nedosáhnou, hrozí, že se příští rok nepodaří uzavřít tak zvané Katarské kolo obchodních jednání.

Katarské kolo bylo zahájeno v roce 2001 a s jeho ukončením se počítalo v roce 2004. V roce 2003 ale ztroskotala klíčová jednání v mexickém Cancúnu, převážně kvůli subvencím v zemědělství. Na zemědělském obchodě by podle pozorovatelů mohla ztroskotat rovněž současná jednání.

"Dokud cla v nejvyšší kategorii nesnížíte o 75 procent, lze jen těžko čekat nějaký výsledek," uvedl ekonom Světové banky Will Martin. Jeho návrh zřejmě nebude činit problémy Spojeným státům, které samy navrhly, že podpoří snížení cen v nejvyšší kategorii o 90 procent. Evropská unie ale nechce jít nad 50 procent.

"Snížení o 50 procent nebude stačit," varoval Martin. Pokud by se celní bariéry úplně odstranily, mohli by aktéři světového obchodu pocítit užitek v peněžním vyjádření až 182 miliard USD, v přepočtu tedy asi 4,5 bilionu korun. Při snížení cel o 75 procent by prospěch mohl činit asi 75 miliard dolarů.

Martin řekl, že návrh na snížení cel o 75 procent nepočítá s žádnou zvláštní ochranou strategických komodit jako je rýže, cukr nebo mléčné výrobky. Proti tomuto pojetí snižování obchodních cel má ale opět výhrady Evropská unie, která by z tohoto návrhu ráda vyňala asi osm procent citlivých komodit.

"Když přistoupíme na těch osm procent, tak to nebude mít vůbec žádný smysl," řekl Martin k požadavku Bruselu. I kdyby unie chtěla vyjmout jen dvě procenta citlivých zemědělských produktů, prospěch z liberalizace obchodu se zemědělskými produkty klesne z oněch 75 miliard na pouhých 16 miliard dolarů, řekl ekonom, který poskytl rozhovor agentuře Reuters.

Skoncovat je třeba také s podporou pěstování bavlny. Pokud se odstraní obchodní bariéry v této oblasti, podíl rozvojových zemí na pěstování bavlny do roku 2015 vzroste na 85 procent. Teď je na zhruba 56 procentech. Například bavlna ze západní Afriky je podle Světové banky silně konkurenceschopná jak z hlediska nákladů, tak z hlediska kvality. Oblast má ale špatnou infrastrukturu a zřejmě by bylo nutné odstranit ještě další problémy.

Světová banka připomněla, že pokud se mají díky liberalizaci obchodu se zemědělskými produkty vymanit z chudoby miliony lidí v celém světě, převážně v Africe a v Asii, budou muset vyspělé země dostát svým slibům a razantně snížit ochranu svých vlastních trhů a obchodních zájmů.