"ČNB je v rámci regionu známa svou aktivistickou politikou a rychle se snaží reagovat na změny výhledu ekonomiky, především inflace. Nicméně, příklad jejího loňského zvýšení úroků (červen a srpen 2004) ukazuje, že rychlé preventivní jednání nemusí vždy vést k optimálnímu rozhodnutí," řekl Radomír Jáč z PPF Asset Management. Letos podle něj samotná ČNB uznala, že loňské zvýšení úroků bylo unáhlené.
Za důvod zvýšení sazeb experti shodně označují obavy z vyšší inflace. Podle Jáče však inflace v české ekonomice roste kvůli vysokým cenám ropy, deregulacím a kvůli zvyšování nepřímých daní, což centrální banka nemůže svými kroky příliš ovlivnit. "Poptávkovou inflaci, s níž by mohla měnová politika účinně bojovat, v české ekonomice nemáme. ČNB dnes ale zřejmě reagovala na růst inflačních očekávání domácností s cílem udržet v české ekonomice nízkoinflační prostředí," dodal.
Podle Heleny Horské z Raiffeisenbank k růstu sazeb přispěla mimo jiné "jestřábí" osobnost guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy a očekávané zvýšení úrokových sazeb Evropskou centrální bankou, která má hlavní sazbu rovněž na úrovni dvou procent. "Kromě výše zmíněných psychologických faktorů se na rozhodnutí ČNB pravděpodobně podepsal zvýšený odhad inflace nad střed inflačního cíle ČNB, který se pro rok 2006 rovná třem procentům plus minus jeden procentní bod," uvedla Horská.
S analytičkou souhlasí i David Navrátil z České spořitelny. "Důvodem pro růst sazeb je vyšší prognóza inflace. Podle našich odhadů inflace poroste příští rok až nad tři procenta, ovšem především díky nákladové inflaci, to znamená regulovaným cenám a cenám benzinu," řekl. Poptávková inflace by podle měla zůstat naopak utlumená kvůli nevýrazně rostoucí poptávce. V roce 2007 - v horizontu, na který se ČNB dívá při nastavování sazeb - by se inflace měla vrátit ke 2,5 procenta.
Navzdory všeobecnému překvapení na trhu však ekonomové upozorňují, že situace není tak dramatická, jak se může na první pohled zdát. Podle Markéty Šichtařové z Next Finance zapadá rozhodnutí centrální banky do celosvětového vývoje. Úrokové sazby rychlým tempem rostou ve Spojených státech (každý měsíc o čtvrt procentního bodu) a o zvýšení se diskutuje i v eurozóně, kde je růst sazeb téměř jistotou. "Dnešnímu rozhodnutí ČNB, jakkoli bylo pro drtivou většinu investorů překvapivé, není nutno přičítat fatální váhu," řekla. Růst úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu je podle ní z makroekonomického pohledu v podstatě symbolický a na hospodářský růst nebude mít zásadní vliv.