Podpora přijetí eura v desítce nových zemí EU zeslábla

04.11.2005 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

BRUSEL 4. listopadu (zpravodaj ČTK) - Podpora přijetí eura v desítce nových členských zemí Evropské unie zeslábla. Naopak zesílil odpor i obavy, že přechod od národních měn ke společné prodraží zboží pro spotřebitele. Vyplývá to ze zářijového průzkumu Eurobarometr, jehož výsledky dnes zveřejnila Evropská komise na své internetové stránce.

Výměnu národní měny za euro nyní podporuje jen 37 procent dotázaných, o šest procent méně než loni v září. Stejnou měrou vzrostl počet odpůrců, z 47 na 53 procent.

Nejvíce se na společnou měnu těší Slovinci (58) a Maďaři (49), ale všude jinde počet odpůrců eura převýšil jeho stoupence. Nejvíce nespokojenosti panuje v Pobaltí (dvě třetiny dotázaných), ale nespokojenost vzrostla i na Slovensku o osm bodů na polovičku populace a v Česku o tři body na 58 procent.

Výhody od přijetí eura pro svou zemi si nyní slibují necelé dvě pětiny dotázaných (38), o šest procent méně než loni. Podíl skeptiků, obávajících se nepříznivých dopadů, vzrostl z 41 na 46 procent. Největší pokles zaznamenal Kypr a Litva, ale optimistů ubylo o deset procent i na Slovensku a v Česku. Největšími skeptiky jsou Litevci (59), následovaní Kypřany, Lotyši, Slováky (48) a Čechy (47).

Z dvou pětin dotázaných, kteří si loni slibovali od eura osobní profit, zbylo 36 procent. Řady těch, kteří se obávají pohoršení si, se rozšířily o čtyři body na 49 procent.

Nejvíce dotázaných (46 procent) si přeje zavedení eura "co možná nejpozději", zatímco na nejvyšší rychlost naléhá jen 17 procent; zbývající třetina dává přednost variantě "po jisté době". V Česku tento poměr činí 49:14:31 a myšlenka co nejdelšího odkladu během roku získala sedm procent přívrženců.

Většina "nováčků" si podle sondáže uvědomuje výhody eura při cestování, nakupování v zahraničí, směně peněz či porovnávání cen. Ale plné tři čtvrtiny se obávají, že přechodu na euro zneužijí obchodníci k zaokrouhlení cen směrem vzhůru. Nejvíc se strachují Poláci (85), následovaní Malťany a Kypřany. Jedině Slovinci ve své většině tyto obavy "desítky" nesdílejí. Slováci se trefili přesně do průměru, obavy ze zdražování vyjádřily dvě třetiny Čechů.

Přijmout euro se zavázaly všechny členské státy EU, s výjimkou Británie a Dánska; Švédové odmítli společnou měnu předloni v referendu. Rozšíření tzv. eurozóny ze stávajícího tuctu zemí nepřipadá v úvahu dříve než počátkem roku 2007. Přijetí do klubu totiž závisí plnění kritérií jako stabilita cen a kurzů, jakož i na ozdravení veřejných financí. Česko si vytýčilo pro přijetí eura rok 2010.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK