Zrušení limitů těžby hnědého uhlí se podle Paroubka nelze vyhnout

Prolomení limitů včetně případného zrušení usnesení vlády ze dne 30. října 1991 však podle premiéra nebude jednoduché. "Všechny předchozí návrhy na zrušení ekologických limitů těžby vždy narazily na odpor ministerstva životního prostředí, postoj obcí a vlastníků pozemků a ekologicky cítící veřejnosti," uvedl.

"Limity platí, bourání obcí kvůli těžbě uhlí je neopodstatněné a nepřijatelné. Tento postoj bude ministerstvo životního prostředí i nadále aktivně prosazovat, protože zaručuje občanům jistotu, že o své domovy nepřijdou, a kraji perspektivu dalšího ekologicky udržitelného rozvoje," řekla mluvčí resortu Karolína Šůlová.

Ministerstvo průmyslu a obchodu podle Paroubka připravuje materiál, který se zabývá i možností budoucí těžby hnědého uhlí na severu Čech. "Cílem tohoto materiálu však není prosazení těžby uhlí za územními ekologickými limity, jakkoli by tato eventualita z hlediska nutnosti dlouhodoběji udržet přijatelnou míru energetické a surovinové soběstačnosti České republiky byla vítána," uvedl. Mluvčí MPO Ivo Mravinac v reakci na Paroubkův dopis pouze řekl, že se úřad s jeho vyjádřením ztotožňuje.

Premiér sdělil, že ochrana zájmů osob dotčených dobýváním uhlí je zajištěna hornickou legislativou. K povolení další těžby musí mít těžební firma souhlas všech účastníků řízení, tedy i vlastníků nemovitostí v obcích ohrožených těžební činností. Kompetence v oblasti využívání území mají vyšší územně správní celky. I jejich povinností je však respektovat obecné zákonem chráněné zájmy, dodal.

"Premiér má pravdu v tom, že kraj se musí podřídit zákonným normám. Těžbou ohrožené obce leží v dobývacím prostoru schváleném podle horního zákona Báňským úřadem. Oproti tomu vládní usnesení o limitech je podzákonnou normou nižší právní síly. Pokud se stát rozhodne naplnit záměr vytyčený státní energetickou koncepcí a MUS uplatní své zákonné právo na těžbu, samospráva postup velkostrojů ve velkolomu ČSA zastaví jen velmi obtížně," reagoval na Paroubkův dopis ústecký hejtman Jiří Šulc.

Odboráři MUS ve svém požadavku přehodnocení limitů odkazují na státní energetickou koncepci, podle níž by Česko mělo být nezávislé na cizích zdrojích, což znamená využití domácích zásob hnědého i černého uhlí a dalších paliv. Podle odborového předáka firmy Vlastimila Waice odbory zastupují 8500 zaměstnanců skupiny MUS. Využití všech dosažitelných zásob uhlí označuje za nezbytnou podmínku pro dlouhodobou ekonomickou a sociální stabilizaci Mostecka, které už 15 let vykazuje nejvyšší míru nezaměstnanosti v zemi.

Limity, jejichž zrušení je podmínkou i pro obnovu energetických zdrojů elektrárenské společnosti ČEZ, se týkají dvou ze sedmi lokalit severočeské hnědouhelné pánve. "V lomu ČSA patřící MUS by v případě neprolomení limitů skončila těžba v roce 2017, což by přineslo zrušení 4000 pracovních míst. Bez práce by se tak náhle ocitla třetina ekonomicky aktivního obyvatelstva regionu, nyní je to zhruba pětina," řekl už dříve Waic.

Za limity podle něj v lokalitě ČSA leží 255 milionů tun hnědého uhlí, v lomu Bílina těžební firmy Severočeské doly (SD) dalších asi 120 milionů tun uhlí. V prvním případě prodlouží uvolnění limitů těžbu o 45 let do roku 2062, u lomu Bílina by to bylo o 15 let do roku 2050.

Zrušení limitů by postihlo Horní Jiřetín a sousední Černice na Mostecku poblíž lokality ČSA. Obyvatelé vyjádřili v únorovém referendu jednoznačný nesouhlas s rozšířením těžby hnědého uhlí. Ohrozilo by to totiž existenci jejich obcí.

"Pokud premiér hovoří o tom, že se stát nebude moci vyhnout zrušení limitů, je to pro mě hrozná zpráva. Důležité však je, že v dopise není ani zmínka o veřejném zájmu a případném vyvlastnění pozemků či nemovitostí. Předseda vlády se vyjádřil diplomaticky na obě strany," řekl zastupitel Horního Jiřetína a odpůrce těžby uhlí za limity Vladimír Buřt.

Obyvatelé obou obcí mají podporu ekologů, petici za zachování limitů těžby podepsaly i tisíce lidí z obcí a měst celé ČR. Proti rozšiřování těžby uhlí je i ministr životního prostředí Libor Ambrozek. Jeho ministerstvo bude prosazovat zachování ekologických limitů těžby hnědého uhlí nejméně do roku 2030.

O návrhu územního plánu, jenž by měl uzákonit dohodu státu, kraje, obyvatel ohrožených obcí a těžařů, jednají ústečtí krajští radní. Zastupitelé se k němu mají vyjádřit v zimě.