Výstavba dálnic stojí miliardy korun, nejdražší jsou tunely

Například cena za tunely Panenská na dálnici D8 mezi Ústím nad Labem a státní hranicí s Německem dosahuje téměř 4,9 miliardy korun. Výstavbu dálnic zdražují i mosty, estakády, mimoúrovňová křížení či výstavba sjezdů a odpočívadel. Enormně prodražit se výstavba může také kvůli spekulantům s pozemky.

Navzdory nákladnému stavění tuzemsko dálniční síť potřebuje. Zlepší se nejen tranzit přes republiku, ale i dostupnost regionů. Dálnice jsou rovněž důležité pro příliv zahraničních investic. Například kvůli záměru automobilky Hyundai postavit továrnu ve střední Evropě chce Moravskoslezský kraj urychlit stavbu čtyřproudé silnice na Slovensko.

"Jsme ve středu Evropy a nejsme průjezdní ani napříč ani podél. To si nemůžeme dovolit," řekl generální ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Miloslav Mašek.

Podle dřívějších údajů zveřejněných v tisku se kilometr norské dálnice E39 postavil v přepočtu za 252 milionů korun, zatímco kilometr podobně náročné české komunikace D8 stojí 659 milionů korun. Srovnávání cen staveb i v rámci České republiky je však podle odborníků obtížné až nesrovnatelné. Vždy totiž záleží na konkrétních podmínkách.

Ceny staveb výrazně ovlivňuje hustota základní dopravní sítě, hustota osídlení a členitost terénu, která má vliv na počty mostů, tunelů či opěrných zdí. Velký vliv má i podloží, na kterém se stavba buduje. "Je samozřejmě rozdíl ve stavebních nákladech na vedení trasy po štěrkopískových zeminách a v bahnitém či skalním podloží," uvedlo Sdružení pro výstavbu silnic Praha, jehož členy jsou významné stavební firmy trhu.

Vysoké náklady jsou rovněž na budování ochranných opatření, která požaduje legislativa či iniciativy a hnutí, zejména ve vztahu k ekologii. Staví se tak podchody a tunely pro zvěř či protihlukové stěny. "Tyto náklady se pohybují řádově od sedmi do 20 procent, ale v případě tunelů mohou být i výrazně vyšší," uvedlo sdružení. V důsledku obstrukcí a oddalování stavby se náklady za pět let v průměru zvýší o dalších až 15 procent.

Kritiku, že se v republice staví dálnice dráž než jinde v Evropě, před časem odmítl i ministr dopravy Milan Šimonovský. Přesto chce nyní ministerstvo dopravy nově vyhlašovat tzv. limitní cenu při veřejných soutěžích na dodavatele dopravních staveb. V případě, že by žádný ze soutěžitelů tuto nebo nižší cenu nenabídl, ministerstvo by soutěž zrušilo.

Příští rok by měl být v přírůstku nových dálničních úseků výjimečný, uvedl již dříve šéf Ředitelství silnic a dálnic Petr Laušman. Dohromady by mělo být do provozu uvedeno 72 kilometrů dálnic, mimo jiné zbytek obchvatu Plzně a část dálnice D11 v úseku Poděbrady - Hradec Králové.

Podíl výdajů na infrastrukturu na HDP by letos mohl poprvé v historii překročit dvě procenta. Na investice do silnic a železnic by letos mohlo být vynaloženo až 63 miliard korun, spolu s výdaji na opravy a údržbu pak téměř 80 miliard korun. Loni se investiční výdaje do dopravní infrastruktury podílely na HDP 1,7 procenta. Podle EU by pro státy s podobně zanedbanou dopravní sítí, jako má ČR, bylo optimální ročně vydávat na rozvoj silnic a železnic kolem 2,5 procenta HDP.