Teplo zdražuje, roste zájem lidí o dřevo

Dřevařské podniky potvrzují, že poptávka je i o sto procent vyšší než loni. "Dřevo je pryč během chvíle, vyloženě palivového je nedostatek," řekl například spolumajitel pily v Bezdědovicích u Blatné Josef Tuháček.

S velkým nedostatkem topného dřeva se potýká také lesní společnost Litoměřice. Za celý rok plánovala prodat 2000 metrů krychlových dřeva na otop, což už v září podnik překročil.

Za metr krychlový dřeva zaplatí lidé na Havlíčkobrodsku od několika desetikorun při vyčištění pasek až skoro po 1000 korun u dřeva z listnatých stromů. "Pro nás je dobré, že lidé zpracovávají suky na pasekách a čistí nám les, ušetříme peníze," řekl ředitel Lesního družstva obcí v Přibyslavi Jiří Svoboda. Dá se však podle něj také očekávat, že v lesích budou přibývat krádeže.

Roste zájem i o hnědé uhlí, ačkoli také jeho cena vzrostla. Podle mluvčí Mostecké uhelné společnosti vzrostla poptávka maloodběratelů natolik, že je obtížné požadavky pokrýt.

Tepelná energie stojí různě, záleží právě na druhu paliva potřebném na její výrobu. Například v Praze letos od října stouply některým domácnostem dodávky tepla od Pražské teplárenské o 16 procent. Firma zvýšení ceny vysvětlovala čtvrtinovým zdražení plynu, průměrné domácnosti vzrostly měsíční náklady zhruba o 250 korun. Mírněji ceny stouply zákazníkům na pravém břehu Vltavy, pro které firma teplo vyrábí spalováním uhlí.

Majitelé domů v menších městech a na vesnicích investují do kotlů na dřevo a plynem nebo elektřinou přitápějí. "Když jsme topili jen elektřinou, stálo nás to ročně 30.000. Teď dáváme do kotle jen dřevo a na penězích je to znát. Jedna tatra se špalky, která na zimu v pohodě vystačí, přijde na 7000 korun," řekl Petr Lorenc ze Zdenic na Prachaticku.

Návrat lidí k topení dřevem se už projevil na kvalitě ovzduší. "Vesnice v údolí se již večer halí do kouře. A jde i o sídla, která mají plyn. Podle barvy kouře se přitom ani zdaleka nejedná pouze o dřevo, lidé evidentně spalují i domovní odpad," řekl Milan Orálek z Českého svazu ochránců přírody ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku.

"Když ještě není taková zima, zavlažím v noci plynem. V mrazech potom roztopím dřívím kamna, která vydrží sálat až do rána," řekl majitel domku ve Svratouchu na Chrudimsku. Vytápění tří místností jej tak stojí ročně asi 8000 korun.

Některé obce hledají alternativní zdroje energie. V Rybništi na Děčínsku mají vlastní kotelnu na biomasu, v Litoměřicích či Ústí se objevují solární panely. Ekologické zdroje ale nejsou bezproblémové. "Od spuštění provozu se potýkáme s poruchami a ztrátami," uvedl starosta Rybniště Bohumil Dvořáček.

Majitelé rodinných domků a bytová družstva se snaží ušetřit zateplováním. Jiní hledají úsporu v delším pobytu mimo domov. "Holt budu celý den v práci a pak půjdu do hospody, v noci už topit nemusím," řekl jeden z Ústečanů.