V Česku jsou výdaje na zdravotní péči podle analytika serveru Petra Goly z více než 91 procenta kryty z veřejných zdrojů, což je s těsným náskokem před zeměmi Skandinávie nejvíce ze zemí EU. "V Česku je bezplatně ošetřen i ten, kdo si neplatí zdravotní pojištění, které je ze zákona povinné," dodal.
Podle údajů ČTK činí výdaje na zdravotnictví v ČR 200 miliard korun ročně. Vedle pojišťoven s jejich zhruba 180 miliardami korun na ně přispívá také ministerstvo zdravotnictví. Letos hospodaří s devíti miliardami, směruje je do nemocnic na investice či na úhradu hygienické služby. Do zdravotnictví plynou peníze také z jiných resortů a z krajů.
Polovina peněz zdravotních pojišťoven míří do nemocnic, čtvrtina jde na léky, pět až šest procent získávají praktičtí lékaři, sedm ambulantní specialisté a šest procent zubaři. O zbytek se dělí lázně, doprava a laboratoře.
Nynější nastavení výdajů na zdravotnictví v Česku je neefektivní, řekl Ondřej Schneider z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK. "Příliš mnoho peněz proudí v systému bez kontroly, neboť neexistuje žádný konkrétní plátce, který by se staral o to, aby jeho peníze byly vynakládány v jeho prospěch," uvedl. Optimální skladba výdajů na zdravotnictví ale podle něj neexistuje.
"Je třeba zvýšit roli spoluúčasti pacientů z hlediska kontroly a efektivnosti vynakládání prostředků," míní vedoucí katedry ekonomie a mezinárodních vztahů Vysoké školy finanční a správní Radim Valenčík. Současně s tím je však podle něj nutné zavést roční limity celkových výdajů jednotlivce na spoluúčast, aby nebylo ohroženo postavení těch, kdo jsou na tom nejhůře.