Centrální banka na konci října poměrně překvapivě obrátila kormidlo měnové politiky a po šesti měsících ukončila období rekordně nízkých úrokových sazeb. Klíčová dvoutýdenní repo sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o čtvrt procentního bodu na 2,0 procenta, a vyrovnala se tak hlavní sazbě eurozóny. Stejný nárůst také zaznamenala diskontní a lombardní sazba, které tak dosáhly hranice 1,0 resp. 3,0 %.
Důvodem je inflace
Centrální banka snaží reagovat na změny výhledu ekonomiky, především na obavu ze zvyšující se inflace. V září po skokovém zdražení pohonných hmot u čerpacích stanic dosáhla inflace 2,2 procenta, říjnové téměř pětinové zvýšení regulovaných cen zemního plynu by mělo posunout meziroční inflaci v tomto měsíci na letošní maximum 2,3 procenta.
A právě zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu by mělo být pojistkou před růstem cenové hladiny, který je zapříčiněn růstem cen ropy, deregulacemi, zvyšováním nepřímých daní a požadavky na růst mezd. "Zvýšení sazeb na 2 procenta byl preventivní krok," řekl Pasquale Diana, analytik JP Morgan.
Odborníci očekávají další růst
Současné zvýšení sazeb je z makroekonomického pohledu v podstatě symbolické a na hospodářský růst nebude mít zásadní vliv. Ovšem většina analytiků se domnívá, že výše bude mít i do budoucna rostoucí trend, a že centrální banka zvýší sazby během následujících 12 měsíců ještě dvakrát.
Půl procentního bodu nebo ještě víc?
Z průzkumu, který provedla agentura Reuters vyplývá, že analytici vidí repo sazbu za šest měsíců na 2,25 procenta a v ročním výhledu ještě o čtvrtprocentního bodu výš, tj. na 2,50 procenta. Peněžní trh předpokládá ještě razantnější kroky a očekává, že ČNB během příštích devíti měsíců zvýší svou klíčovou úrokovou sazbu až na 2,75 procenta.
ECB bude udávat tempo
Důvodem jsou nejen zvyšující se inflace, kterou nadále potáhnou vysoké ceny ropy, ale také chystané kroky Evropské centrální banky. Poté, co sazby po půl roce stouply na úroveň eurozóny, se dá předpokládat, že výše tuzemských sazeb bude kopírovat ty evropské, aby se znovu neotevřel úrokový diferenciál v neprospěch české koruny, což potvrzuje i Barbara Nestorová z Commerzbank: "Očekáváme, že další zvýšení sazeb ČNB přijde až v návaznosti na kroky ECB, uvidíme-li nějaké“.
Zvýšení evropských úrokových sazeb je podle ekonomů téměř na spadnutí, globální finanční trhy čím dál silněji očekávají, že se ECB do konce roku nebo začátkem roku 2006 odhodlá po dvou letech zdražit peníze, aby inflaci v eurozóně udržela na uzdě.
Amerika znovu zvyšuje
O tom, že zvyšování úrokových sazeb je v poslední době vcelku populární, svědčí i kroky americké centrální banky, která se rozhodla zvednout úrokové sazby po dvanácté v řadě. Jejím cílem je tak zvýšit zápůjční sazby na neutrální úroveň, která nebude ekonomický růst ani stimulovat ani podkopávat. "Neměli bychom vidět utahování měnové politiky o 25 bazických bodů na každém zasedání po vzoru Fedu, aby se dostala na neutrální úroveň. V takové situaci zatím nejsme," dodal Pasquale Diana.
Zdroj: Reuters