Češi měli v 1. pololetí víc peněz, rostly mzdy i výdaje na dávky

Tempo růstu výdělků ale klesá. V podnikatelské sféře průměrná mzda vzrostla o 5,2 procenta na 18.317 korun. Ve veřejném sektoru se rovnala 17.895 korunám, což je o 1187 korun víc než před rokem. Nejvíce rostly příjmy ve státních institucích. Zaostávání výdělků v malých podnicích se naopak ještě víc prohloubilo. Klesly na 72,5 procenta průměrné mzdy.

Příjem na člena domácnosti se zvýšil o 5,8 procenta a činil 8820 korun. Na jeho růstu se podepsalo nejen zvýšení mezd, ale i vyšší výdaje na důchody, sociální dávky či nemocenské.

Důchodci si v prvním pololetí rozdělili 120,9 miliardy korun, tedy o 8,4 miliardy víc než loni. Průměrný důchod vzrostl o 6,5 procenta na 7712 korun, zvýšil se tak o 471 korun. Proti loňskému prvnímu pololetí přibylo 7600 invalidních a 20.000 předčasných penzistů. Důvodem je podle zprávy situace na trhu práce, kdy firmy o starší lidi příliš nestojí. Předčasný důchod je "příjmově atraktivnější alternativa nezaměstnanosti", uvádí zpráva.

Nemocenské dávky vzrostly o 8,5 procenta na 18,3 miliardy korun; přibylo krátkodobých nemocí kvůli virózám. Podle zprávy stonali méně lidé v regionech s nejvyššími mzdami a nejnižší nezaměstnaností. Průměrná denní nemocenská se ustálila na 277 korunách. Její reálná hodnota tedy klesla o 1,2 procenta.

Na dalších dávkách vyplatil stát 16,6 miliardy korun, tedy o 2,4 procenta víc než loni. Přibylo lidí, kteří začali pobírat rodičovské příspěvky. Víc putovalo i na porodné, pěstounskou péči a pohřebné, a to kvůli vyššímu počtu případů.

Dávky kvůli sociální potřebnosti pobíralo 208.600 domácností, což je o 23.400 méně než před rokem. Nejvíce příjemců žilo v regionech s nejvyšší nezaměstnaností. Většinu z nich tvořily neúplné rodiny. O 1,3 procenta na 3,7 miliardy klesla suma na podpory v nezaměstnanosti kvůli nižšímu počtu příjemců. Na peníze od státu nemají nyní nárok nezaměstnaní absolventi škol. Průměrná podpora tak vzrostla o 735 korun na 4221 korun.

Ceny se zvedly průměrně o 1,6 procenta. Za zvýšením stálo hlavně zdražení energií, vody, paliv, bydlení i stravování a ubytování. Vliv měl ale také přírůstek cen alkoholu, tabáku a kultury, zanedbatelný nebyl ani vzestup cen za poštu, telekomunikace a dopravu. Naopak oděvy, obuv, bytové vybavení, zařízení domácností a opravy stály méně. Životní náklady domácností vzrostly maximálně o 2,2 procenta. Loni to bylo o 2,8 procenta. Domácnost měsíčně vydala za bydlení, vodu a energie průměrně o 92 korun víc.