Ceny plynu zůstávají pod silným vlivem mezinárodních cen ropy

Podle expertů se rozvoj konkurence na evropském trhu s plynem vědomě opožďuje za situací na trhu s elektřinou. Členské státy se těžko vyrovnávají s tržní strukturou - plyn dodává většinou jedna nebo dvě společnosti a chybí dostatečné kapacity na přeshraniční konkurenci. Její překážkou jsou i dlouhodobé kontrakty.

V Německu má například E.ON Ruhrgas 55procentní podíl na trhu a kontrakty na dobu až 20 let. Předseda německého antimonopolního úřadu se snaží o zkrácení kontraktu nejvíce na čtyři roky a snaží se o zpřehlednění smluv od září 2006.

Zatímco v roce 2002 dosahovala domácí výroba 53 procent a import plynu 47 procent, o rok později už dovoz stoupl na více než polovinu a domácí výroba adekvátně klesla. V roce 2030 by v zemích EU měl pokrýt dovoz až 80 procent spotřeby. "Navíc chybí propojení mezi obrovskými zdroji na Východě a potenciálními trhy," zdůraznil expert.

Tamás Körösi z maďarského energetického úřadu připomněl zkušenosti z otevření tamního trhu, kdy šest až sedm procent spotřeby plynu bylo v prvním roce obchodováno na volném trhu prostřednictvím dvoustranných smluv. Dodavatele změnilo 23 takzvaných oprávněných zákazníků prostřednictvím tří činných obchodníků a jeden bez zprostředkování. "U východních hranic je pro segment volného trhu k dispozici jen omezená přeshraniční kapacita," doplnil s tím, že místní výroba je většinou v rukou stávajícího velkoobchodníka.

V tuzemsku rozhodl v polovině října Energetický regulační úřad, že bude od ledna opět regulovat ceny plynu všem zákazníkům. Hlavní dodavatel RWE Transgas totiž podle úřadu po otevření trhu neoprávněně zvyšoval ceny. Firma to však odmítla a v říjnu také oznámila, že v Praze centralizovala nákup plynu pro celý koncern a bude jednotně nakupovat plyn pro Českou republiku, Rakousko, Německo, Nizozemsko či Maďarsko. V říjnu přitom zdražily dodávky plynu pro takzvané chráněné zákazníky průměrně o pětinu, lidem v domácnostech stoupla cena o 17 procent.