Zgarba obměňuje vedení Pozemkového fondu

Opoziční ODS však kvůli této aféře vyzvala minulý týden k odstoupení i samotného Zgarbu. Podle občanských demokratů transakce s pozemky vyvolávají podezření ze spoluúčasti ministra na spekulaci za dvě miliardy korun. Sám Zgarba však již dříve tato obvinění označil za nehoráznost.

Odvolání členové výkonného výboru Pozemkového fondu měli podle ministra na starost agendu kolem vydávání náhradních pozemků, konkrétně ale jejich pochybení neupřesnil. Prezidium jako vrcholný orgán fondu jmenuje desetičlenný výkonný výbor. Z něj byl už v červenci kvůli pochybení při převodech pozemků odvolán Roman Skopal.

Zgarba již dříve uvedl, že chce prosadit i obměnu devítičlenného prezidia, v jehož čele stojí. Tento orgán fondu ale volí Poslanecká sněmovna, a proto bude obměna předmětem koaličního jednání. Dnes ministr řekl, že připravuje materiál o této věci na jednání vlády. Zásadní změny v orgánech Pozemkového fondu požadoval i premiér Jiří Paroubek.

Prezidium PF vzhledem k blížícímu se termínu restituční tečky letos v červnu rozhodlo, že s ohledem na nedostatek pozemků v Praze a jiných velkých městech má být všem, kteří se soudně domáhají určitého pozemku, žalovaný pozemek převeden. Zájemci si tak mohli "ukázat" žalobou na půdu, kterou chtějí. Usnesení o tvz. zvláštním režimu bylo zrušeno 1. července, mezitím ale fond spekulantům vydal lukrativní pozemky v okolí Prahy, na nichž obchodníci mohou vydělat přes dvě miliardy korun, ale i na dalších místech republiky. Celkem jde o 600 hektarů.

Podle zdroje obeznámeného se situací bylo základní chybou nastavení zvláštního režimu prezidiem. Úředníci prý ale až podezřele rychle převedli pozemky spekulantům, což bylo v kompetenci lidí z výkonného výboru. Zgarba tvrdí, že byl odpůrcem zvláštního režimu a zastavil ho prý hned, jak to bylo možné.

Pozemkový fond byl zřízen, aby vypořádával restituční nároky oprávněných osob na náhradní pozemky a prodával státní zemědělskou půdu. Oprávněné osoby přitom mohou svůj nárok, na který občanský zákoník pohlíží jako na pohledávku, prodat jinému zájemci.

Fond evidoval od počátku své činnosti nevypořádané restituční nároky za 7,3 miliardy korun. Z toho bylo vypořádáno 5,3 miliardy korun a zbývá vyřešit nároky za dvě miliardy. To reprezentuje asi 90.000 dosud nevypořádaných oprávněných osob. Jde ze tří čtvrtin o osoby s postoupenými nároky, tedy ne o ty, jimž se přímo stala majetková křivda.

Tzv. restituční tečka přitom znamená, že oprávněné osoby zatím mohou restituční nároky na náhradní pozemky uplatňovat do konce letošního roku. Poté jim bude náležet jen finanční náhrada.