"Druhé pololetí letošního roku bude pro unijní ekonomiku o trochu lepší, stejně jako příští rok. A právě to 'o trochu' je znepokojující," řekl novinářům ekonom Unice Jean-Paul Betbéze. Růst hospodářství není podle něj dostatečný, přičemž největšími viníky zůstávají téměř stagnující Německo a Itálie. Příliš se nedaří ani Francii a část svého dřívějšího lesku ztrácí i Velká Británie.
Naopak nejlépe si podle podnikatelů vedou země ve střední Evropě, Pobaltí a Skandinávii. Například Lotyšsku letos předpovídají růst o osm procent, Estonsku o 7,4 procenta a Litvě 6,5 procenta. ČR se s očekávaným růstem o 4,9 procenta umístila na čtvrté pozici, odhady za Slovensko však Unice nezveřejnilo.
Za pomalý růst v západní Evropě může podle podnikatelů částečně i drahá ropa. Ta letos podle odhadů přibrzdila výkon unijní ekonomiky o 0,6 procenta, tedy třikrát více než v USA. V příštím roce by měla z růstu ukrojit 0,3 procenta.
"Na ceny ropy však nelze svalovat vše," varoval šéf Unice Ernest-Antoine Seilliére. Vládám členských států se podle něj stále nedaří plnit předsevzetí z takzvané Lisabonské strategie. Vládní peníze tak dále míří do štědrých sociálních systémů či na unijní úrovni do zemědělství, místo aby podporovaly výzkum, vzdělání, dopravní sítě či malé a střední podniky. Špatná zůstává i rozpočtová disciplína některých států.
Pokud bude chtít Evropa vyšší růst, bude prý vedle reforem potřebovat i udržet na uzdě mzdové požadavky zaměstnanců. "Právě díky umírněnému růstu platů se v uplynulém desetiletí podařilo zvýšit v EU zaměstnanost," uvedl Seilliére.
V odpoledním projevu určeném ministrům financí členských zemí EU zároveň Seilliére apeloval na udržení co nejnižších úrokových sazeb. Jejich zvýšení by podle něj mohlo srazit jen pomalu se zvedající unijní ekonomiku zpět do kolen. Navíc by to posílilo euro, na což by doplatili unijní vývozci. K růstu sazeb podle něj není důvod, protože inflace by se v EU měla letos i příští rok pohybovat jen těsně nad dvěmi procenty.