Odměny vrcholovým manažerům zvýhodněnými akciovými opcemi v USA klesají

Účelem těchto doporučení bylo mj. zprůhlednění výše odměn poskytovaných vrcholovým manažerům, zajištění lepší kontroly manažerů akcionáři, jasné stanovení odpovědnosti a v neposlední řadě reakce na nová pravidla pro kapitálový trh a obchodování s akciemi vydané americkou Komisí pro cenné papíry (SEC) a burzou. V České republice se podle průzkumu KPMG „Corporate governance v České republice 2004/2005“ firmy spokojují s dodržováním zákona a doporučení ke zlepšení řízení společnosti (corporate governance) pro ně nejsou příliš důležitá.

Doporučení o účtování manažerských odměn vydal Financial Accounting Standards Board (FASB) v roce 1995. Akceptace doporučení FASB podniky byla dobrovolná. Ve vyspělých ekonomikách je obvyklé, že korporace – zvláště ty, které usilují o získání kapitálu na veřejných trzích – jdou nad rámec zákonných povinností a dodržují mnohem přísnější pravidla. Ta většinou vycházejí z určitých zvyklostí (tzv. Best Practice) nebo z doporučení od různých sdružení akcionářů, institucí kapitálových trhů atd.

A právě 193 společností, které přijaly doporučení FASB, se týkal průzkum KPMG Compensation Advisory Services. Jednalo se o firmy z oborů finančních služeb, výroby průmyslového a spotřebního zboží, síťových odvětví, energetiky, telekomunikací a dalších. Výzkumníky zajímaly odměny předsedů představenstev a výkonných (generálních) ředitelů (CEO) a ostatních členů vrcholového vedení. Z okruhu respondentů byli vyňati předsedové a prezidenti společností (bez reálných výkonných pravomocí). Výzkum zachycuje změny mezi roky 2002 a 2003.

Průzkum zaměřený na corporate governance nedávno uskutečnila také společnost KPMG Česká republika. Kromě odměn členů představenstev a dozorčích rad se předmětem výzkumu staly nároky na jejich kvalifikaci, na interní audit, který kontroluje průhlednost dění ve firmě atd. Průzkum byl proveden ve spolupráci s Fondem národního majetku, Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Institutem členů správních orgánů.

Mzdy i prémie se v USA zvyšovaly

Rostoucí příjmy a zisky velkých amerických korporací měly rozhodující vliv na to, že se celkové odměny jejich vrcholových manažerů zvýšily. Nestoupaly však všechny typy prémií, které za úspěšné vedení podniku manažeři dostávají. Zvětšil se například podíl, který na celkových odměnách manažerů mají prémie za dlouhodobě sledované ukazatele.

Nejdůležitějším zjištěním průzkumu bylo, že dramaticky klesly počty akcií nabídnutých formou zaměstnanecké opce: o třetinu u finančních společností, o 35 procent u průmyslových firem a dodavatelů spotřebního zboží. Také celková hodnota těchto opcí se v průměru o 38 procent snížila, přičemž u společností finančních služeb pokles činil 31 procent, u průmyslových 47 procent.

Základní mzda CEO ve zkoumaných amerických společnostech stoupla v roce 2003 o 4 procenta a mzdy ostatních ředitelů o 8 procent ve srovnání s rokem 2002. Odměny se zvýšily o 24 procent, respektive o 28 procent.

Dlouhodobě vymezené prémie se na celkových odměnách manažerů podílely 60 procenty, každoročně vyplácené odměny 40 procenty. Rozdíly mezi CEO a ostatními manažery a také rozdíly mezi roky 2002 a 2003 byly jen velmi malé, v řádu jednotek procent.

Změnila se ale struktura těchto prémií. Méně manažerů získalo v roce 2003 opci na nákup akcií za zvýhodněné ceny. Zároveň ale vzrostla hodnota prémií poskytovaných ve formě akcií s omezenou obchodovatelností. Pro CEO se hodnota těchto kompenzací zvýšila o 77 procent, pro ostatní vysoké manažery o 46 procent. Váha odměn formou nabídky akcií s omezenou obchodovatelností v celkové sumě dlouhodobých odměn manažerů tak u CEO výrazně vzrostla: z 23 procent na 39 procent. Bylo to zjevně na úkor akciových opcí, jejichž podíl na celkových odměnách manažerů klesl ze 67 procent na polovinu.

Celkově se dá říci, že společnosti využily navržené změny v účetnictví ke změnám v systému odměňování svých vrcholových řídících pracovníků. Zatím však nepostupují nikterak radikálně. Snaží se najít pro sebe nejvhodnější strategii tak, aby vzrostla odpovědnost top manažerů za zvyšování hodnoty podniku pro akcionáře a zároveň aby si akcionáři dokázali získat a udržet schopné ředitele.

Kontrola manažerů je v ČR laxní

Průzkum v České republice mj. odhalil, že na rozdíl od amerických společností pravidla o odměňování členů orgánů tuzemských firem nebývají jasně definována a záleží jen na valné hromadě.

Společnosti většinou obsazují orgány pouze zákonným minimem členů. Typické představenstvo má pouze tři členy, kteří jsou zároveň členy managementu společnosti, a žádný není nezávislý. Typická dozorčí rada je opět jen tříčlenná.

„Firmy se chovají tak, jak jim to nařizuje zákon. Problém je v tom, že čeští akcionáři a instituce nejsou tak důslední, jako ve vyspělých ekonomikách, a spokojí se s plněním zákonných právních norem,“ shrnul výsledky průzkumu mezi tuzemskými společnostmi Pavel Závitkovský, partner KPMG Česká republika.

Z výsledků průzkumu KPMG Česká republika vyplývá, že se firmy chovají tak, jak jim to nařizuje zákon. Problém je v tom, že čeští akcionáři a instituce nejsou tak důslední, jako ve vyspělých ekonomikách, a spokojí se s tímto stavem.

Představenstvo se zpravidla schází jednou měsíčně, pouze polovina dozorčích rad se schází častěji než čtyřikrát do roka. Členové představenstev a dozorčích rad jsou přitom obecně spokojeni s informacemi, které jim jsou předkládány.

Čeští akcionáři by měli od společností vyžadovat vyšší standardy corporate governance, tedy nastavování a dodržování zásad správy korporací. „Pokud akcionáři po dozorčích radách nevyžadují důslednější kontrolu společnosti, připravují se tak o zásadní pravomoc,“ varuje Pavel Závitkovský.

Čeští akcionáři by měli od společností vyžadovat vyšší standardy corporate governance, tedy nastavování a dodržování zásad správy korporací. „Pokud akcionáři po dozorčích radách nevyžadují důslednější kontrolu společnosti, připravují se o zásadní pravomoc,“ vyplývá ze studie KPMG ČR.

Pozitivním poznatkem z průzkumu je, že většina dotázaných firem využívá moderních metod řízení.