Do kategorie firem s méně než 250 zaměstnanci a ročním obratem do 50 milionů eur spadá 99 procent evropských podniků, které skýtají obživu 75 milionům zaměstnancům. Ve stavebnictví či textilním průmyslu obstarávají až čtyři pětiny pracovních míst.
EK se ve své iniciativě zavazuje nejprve myslet na nejmenší, tedy novým předpisům má předcházet vyhodnocení dopadů na podnikání. Hodlá také pozměnit směrnice o veřejných zakázkách, aby se tento unijní trh v hodnotě 1,5 bilionu eur ročně více otevřel i menším firmám, které si dosud nedokáží poradit s přísnými podmínkami.
Komise usiluje o zjednodušení předpisů, snížení administrativní zátěže, lepší informovanost o možnostech přeshraničního podnikání, usnadnění půjček z Evropské investiční banky či čerpání ze strukturálních fondů. Větší podpory se má dočkat i výzkum a vývoj na úrovni malých a středních podniků. Jejich zástupci také dostanou slovo při zavádění nových standardů. Více vycházet vstříc firemním potřebám má i školství.
Dosavadní strategie pomoci menším firmám podle Verheugena ztroskotaly na absenci konkrétních kroků. Nakolik uspěje nová politika EK, bude možné měřit na hospodářském růstu a počtu pracovních míst. Zapotřebí však bude spojit síly EU, členských států i partnerství se samými firmami.
Komisař už argumentoval chystanou směrnicí o testování chemikálií REACH, která má být méně přísná na menší výrobce, či návrhem v příštích sedmi letech podpořit 2,4 miliardy eur inovace na úrovni malých a středních firem. Právě v této oblasti Evropa nejvíce zaostává za USA.
Pokud jde o úlevy z předpisů na ochranu životního prostředí, Verheugen se nechtěl ještě vyjadřovat, ale nápad označil za zajímavý, kterým se bude dále zabývat.
Ze zářijového průzkumu Eurobarometr vyplynulo, že 42 procent malých a středních firem naráží při získávání bankovních úvěrů na větší potíže než v minulosti.