Vývoj dávek ze státního rozpočtu

Včera Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo statistiky týkající se vývoje peněžních příjmů domácností a životních nákladů za 1. pololetí 2005. Z množství údajů nás zaujali data ohledně sociálních příjmů v porovnání se stejným obdobím loňského roku.

Tempo růstu sociálních příjmů domácností bylo o 3,1 procentního bodu nižší než v loňském 1. pololetí. Toto číslo je však poněkud zkreslené. Výrazně jej ovlivnila výplata jednorázových "kompenzačních" příspěvků důchodcům a dětem v červnu minulého roku. Bez nich by vzrostly nominálně o 6,4 % a reálně o 4,7 %.

Důchody

Dominantní (84 %-ní) podíl na zvýšení reálné hodnoty úhrnného objemu sociálních příjmů měl reálný přírůstek objemu dávek důchodového pojištění spojený hlavně s vyšší průměrnou částkou vyplacených důchodů, v níž se odrazila především jejich opětovná valorizace k 1. 1. 2005. Průměrný měsíční starobní důchod meziročně vzrostl o 6,5 % na 7 712 Kč. Při zohlednění nadprůměrného přírůstku životních nákladů důchodcovských domácností to znamenalo jeho reálný vzestup o 4,5 %.

Zvýšil se ovšem i počet důchodců - v největší míře počet příjemců trvale krácených předčasných starobních důchodů. Přetrvávající zájem o tyto důchody zřejmě souvisel zejména s komplikovanou situací starších občanů na trhu práce (a zčásti i se zrušením kategorie dočasně krácených předčasných starobních důchodů k 1. 1. 2004).

Nemocenské pojištění

Také kupní síla objemu dávek nemocenského pojištění byla (o 6,8 %) větší než před rokem, což způsobily především vyšší reálné příjmy domácností z nemocenského reflektující zřetelný nárůst nemocnosti v porovnání se situací v 1. pololetí loňského roku.

Počet případů pracovní neschopnosti meziročně stoupl o 22,0 % a průměrné procento pracovní neschopnosti se zvýšilo o 0,5 procentního bodu na 6,7 %. Zkrátila se ale průměrná doba trvání 1 případu (o 3,9 dne na 30,1 dne). Příčinou byl velký nárůst podílu krátkodobých pracovních neschopností spojený s chřipkovou epidemií v první polovině letošního roku.

Regionální diferenciaci hodnot těchto ukazatelů ovlivňovala zřejmě hlavně úroveň mzdové hladiny na daném území a situace na místním trhu práce. Průměrné procento pracovní neschopnosti i průměrná délka trvání 1 jejího případu tak byly největší ve Zlínském a Moravskoslezském kraji a nejnižší v Praze a Středočeském kraji, resp. Karlovarském kraji.

Dávky státní sociální podpory

Mírný vzestup reálné hodnoty byl zaznamenán i u objemu dávek státní sociální podpory. Odrážel takřka 40 %-ní meziroční přírůstek reálného objemu vyplacených rodičovských příspěvků, který byl důsledkem souběžného zvýšení počtu jejich příjemců a (zejména) průměrné úrovně této dávky (dvojí úprava od 1. 5. 2004 a 1. 1. 2005). Vzrostla také kupní síla objemu dávek pěstounské péče, porodného a pohřebného. Naopak poklesl reálný objem přídavků na děti, sociálních příplatků a příspěvků na bydlení (ve vazbě na demografický vývoj, průběžný růst rozhodných příjmů a uplatňování konceptu minimálního fiktivního příjmu u osob samostatně výdělečně činných). V porovnání s objemem dávek státní sociální podpory poskytnutým v 1. pololetí minulého roku. se projevilo rovněž zrušení příspěvku na dopravu k 30. 6. a zaopatřovacího příspěvku k 31. 12. loňského roku.

Největší průměrná částka dávek státní sociální podpory na 1 obyvatele byla znovu vyplacena v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, nejmenší pak v Praze (kde ale došlo k jejímu nejvyššímu meziročnímu nárůstu) a Plzeňském kraji. Posílila se vazba její úrovně na míru (dlouhodobé) nezaměstnanosti v daném regionu.

Dávky sociální péče

Objem dávek sociální péče se oproti 1. pololetí 2004 reálně propadl o 3,3 %. Při vzestupu reálného objemu dávek sociální péče podmíněných zdravotním stavem příjemce a příspěvků při péči o osobu blízkou nebo jinou osobu (o 0,4 %, resp. 4,8 %) to zapříčinil znatelný reálný pokles objemu dávek sociální péče podmíněných sociální potřebností žadatele (o 5,8 %). V jeho vývoji se promítly kontinuální růst příjmů domácností, (již zmíněné) uplatňování konceptu minimálního fiktivního příjmu u žadatelů z řad osob samostatně výdělečně činných, zpřísnění podmínek pro poskytování těchto dávek dlouhodobě nezaměstnaným, opakované zvýšení rodičovských příspěvků a valorizace důchodů a životního minima.

Tabulka: Sociální příjmy obyvatelstva v 1. pololetí 2004 a 2005 (mil. Kč)

Zdroj: MPSV