ČR čerpá pomalu peníze z EU, podle Hübnerové by mohla o část přijít

"Zatím nehrozí, že by ČR přišla o peníze. Pokud však nedojde k rozhodnému urychlení investic a financování projektů, pak budeme takové hrozbě skutečně čelit," varovala. Podle českých pramenů vyčerpala ČR zatím necelá tři procenta z prostředků ze strukturálních fondů, které pro ni EU vyčlenila na loňský a letošní rok.

Hübnerová v této souvislosti podotkla, že ČR bude mít od roku 2007 k dispozici až čtyřnásobek dnešních prostředků EU. "Pokud nedojde ke kvalitativní změně, nastanou skutečné problémy, dělá nám to starost," uvedla. V Praze si přeje slyšet informace o lepší vnitřní koordinaci a organizaci práce; od ministra financí očekává sdělení, že budou k dispozici prostředky na spolufinancování daleko vyššího počtu projektů.

Komisařka optimisticky očekává, že se EU v prosinci na nejvyšší úrovni dohodne o sedmiletém rozpočtu na léta 2007-13. Má za to, že členské státy stojí o kompromis daleko více než v červnu a že si z drtivé většiny přejí, aby se opíral o tehdejší lucemburský návrh. "V podstatě jsou jen dvě otevřené otázky - britská úleva z odvodu do rozpočtu a její provázání s reformou zemědělské politiky," uvedla.

Pokud by se nepovedlo ani tentokrát dohody dosáhnout, bylo by podle ní obtížné veřejnosti vysvětlit, že titíž lídři, kteří na summitu v Hampton Courtu mluvili o reformách a pracovních místech, jenom vytvářejí další překážky. Nové členské státy by prakticky přišly o financování z fondů EU pro rok 2007, protože už by nebyl čas připravit programy. Prodělaly by však i ostatní, celá unie. "Méně peněz, to znamená méně růstu, méně pracovních míst, méně příjmů z daní. Ministři financí to musejí vědět," řekla.

Teprve při konečném jednání o podobě rozpočtu se členské státy také dohodnou o modalitách čerpání z fondů EU. Tehdy dostanou Češi odpověď na požadavek, aby se nemusela platit daň z přidané hodnoty u projektů pro subjekty, kteří nejsou plátci DPH, například obce. V této fázi se také uvidí, zda komise uhájí zásadu, aby se peníze vyčleněné na projekty musely vyčerpat do tří let od jejich zahájení (pravidlo N+2), nebo zda ČR a další nováčkové prosadí o rok delší lhůtu.

Hübnerová upřesnila, že aplikaci tohoto pravidla zmírňuje u velkých projektů z Fondu soudržnosti návrh EK na poskytování podstatně vyšších záloh při startu projektů. "Dopad pravidla N+2 by se tím podstatně oslabil. Členské státy s tím však musejí souhlasit."

V podstatě za nedorozumění považuje komisařka český nesouhlas s návrhem, aby 60 procent výdajů ze zmíněných fondů EU směřovalo na projekty, které lze zařadit do kategorie "prorůstových" či spadajících do "lisabonské strategie". Upozornila, že zdaleka nejde jen o vědu, výzkum či vzdělávání, ale také podporu podnikání, rozvoji malých podniků, financování železnic, dálnic, městské dopravy, ochrany životního prostředí.

"Známe české priority, není pochyb o tom, že už dnes zahrnují přes 60 procent těchto cílů zaměřených na konkurenceschopnost," uvedla Hübnerová. Usoudila, že ve zbývajících 40 procentech bude dost peněz na to, aby ČR mohla provádět projekty zaměřené na rekonstrukci panelových domů. Komise bude podle ní schvalovat zejména ty, jejichž cílem bude zvýšit úspory energie.