"Kritérium bylo vymyšleno v době, kdy Evropská unie měla méně členů. Teď těch členů má víc. A je naprosto logické, že s tím, jak se počet členů zvyšuje, tak se ty tři nejlepší inflace snižují," uvedl Singer a upozornil, že je i problém v interpretaci slova nejlepší, který bývá v současnosti zaměňováno se slovem nejnižší. "A to pak vede k tomu, že ty inflace, které my máme plnit, se dostávají někde pod úroveň, která leží mezi dvěma a 2,5 procenta," dodal viceguvernér.
Inflační cíl centrální banky je v současnosti tři procenta a ČNB na tom podle Singera neshledává nic nezdravého. Inflační kritérium dokonce považuje za velmi přísné. "Možná jste si mohli všimnout guvernéra, který před pár měsíci poznamenával, že mu připadá poněkud absurdní vyvolávat recesi ve zdravě rostoucí nízkoinflační ekonomice jenom kvůli tomu, aby splnili inflační kritérium," řekl a dodal, že test tohoto kritéria nastane již velmi brzy s tím, jak některé země, například Estonsko, budou přijímat euro, se kterým mají již pevně svázaný kurz. Inflační požadavek se jim ale zřejmě nepodaří splnit. "Bude velmi zajímavé sledovat, jak se s tím Evropská centrální banka popere a bude-li vyžadovat, aby se dostaly do recese," doplnil Singer.
Problémem je podle viceguvernéra ČNB i vstup do kurzového mechanismu ERM II, ve kterém má ČR svázat kurz koruny s eurem. Centrální banka však chce pobyt v celém režimu minimalizovat. "Protože nám podle našeho názoru nic kromě komplikací nepřináší," uvedl. Centrální banka se navíc nijak netají názorem, že chce nechat korunu posilovat i v rámci režimu ERM II. "Domníváme se, že nebude nutné ten kurz (koruny) výrazně fixovat. Může se stát, že koruna posílí o více než 2,25 procenta během dvou let," dodal Singer.
Podle vládní strategie přistoupení ČR k eurozóně má Česko přijmout euro mezi lety 2009 a 2010. Premiér Jiří Paroubek však začátkem září rok 2009 téměř vyloučil a za pravděpodobnější termín označil rok 2010. O plnění strategie přistoupení k euru bude vláda jednat ještě v letošním roce.