Komisař McCreevy ostře odmítl harmonizaci firemních daní v EU

Plán na společný daňový základ McCreevy označil za snahu o "sjednocování daní zadními dveřmi" a dodal, že v komisi není se svými názory osamocený.

Daňová konkurence zemí je podle McCreevyho základem úspěchu ekonomik a vládám umožňuje podporovat podnikatele či pomáhat vytvářet pracovní místa. Podmínky v jednotlivých státech jsou prý natolik odlišné, že kdyby se jim začala nasazovat jednotná daňová pravidla, znamenalo by to více škody než užitku.

Plán sjednotit základ firemních daní v EU od roku 2008 představil na konci října McCreevyho kolega, komisař pro daně a cla László Kovács. Za vzor přitom označil Slovensko, jehož široký daňový základ obsahuje jen minimum výjimek. Například pro české společnosti by taková harmonizace bez úpravy daňových sazeb znamenala faktické zvýšení daní, protože nyní mají daňový základ užší než Slovensko.

Pro jednotný základ daní je zatím podle Kovácse 20 z 25 unijních států, proti zůstávají například Irsko, Británie nebo Estonsko. O daních si v Evropské unii rozhodují samy členské státy, takže pokud se na vytvoření společného daňového základu neshodne všech 25 zemí, nemůže žádná směrnice vzniknout.

Komisař Kovács je však natolik odhodlaný společný daňový základ prosadit, že by mu nevadilo, ani kdyby se na jeho vzniku domluvila jen zmíněná dvacítka zemí. Pokud by se tak stalo, byl by to první oficiální případ použití takzvaného mechanismu zesílené spolupráce v EU. Ten umožňuje minimálně osmi unijním zemím domluvit se na společném postupu či pravidlech, ale i tak by s tím museli souhlasit všichni zbylí členové.

McCreevy vystupoval proti snahám o slaďování daní v EU již dříve jako irský ministr financí. Nyní argumentuje právě příkladem své země, které nastavení nízkých daní pro podnikatele pomohlo k raketovému růstu. Z chudé zemědělské oblasti se tak Irsko propracovalo na současnou pozici druhého nejbohatšího státu EU po Lucembursku.