"Vláda se pravděpodobně oficiálně vyjádří až v lednu. Ale nedávná vyjádření finského premiéra a ministra práce byla skutečně velmi pozitivní," řekl mluvčí finského zastoupení při EU Marko Ruonala. Připomněl, že kabinet musí svůj krok konzultovat s tamním parlamentem a odbory, které se obávají především pracovníků ze sousedního Estonska.
Otevření svých trhů od příštího května zvažuje například i Nizozemsko či Španělsko. Naopak je již téměř jasné, že Německo a Rakousko prodlouží dosavadní zákaz o další tři roky, a to i přes naléhání komisaře Vladimíra Špidly.
Za otevření trhů lobbují vedle Evropské komise i firmy či ekonomové, podle kterých by to národním ekonomikám jen prospělo. Nekonaly by se prý ani žádné sociální otřesy, kterých se obávají odbory. Pro uvolnění hovoří i výsledky tří států, které se nebály své pracovní trhy nabídnout hned při rozšíření unie. Příchozí pracovníci obvykle obsazovali místa, o která nebyl mezi místními zájem, a pomáhali tak zvyšovat výkonnost ekonomik, uvedla nedávno studie organizace European Citizen Action Service.
EK přijde v lednu s vlastní studií, která by měla dospět ke stejným závěrům. Komisař Špidla chce s její pomocí tlačit na ochranářské státy, aby se současné výjimky od příštího května vzdaly. Rozhodnutí však bude plně v kompetenci národních vlád, které mají právo uzavření svých trhů prodloužit na další tři roky. Pokud by i poté nějaká země doložila, že by pro ní otevření pracovního trhu znamenalo jisté nebezpečí, mohla by jí EK prodloužit výjimku ještě o dva roky.