Na dohodu s ODS spoléhali hlavně lidé kolem místopředsedy vlády Martina Jahna, který má na přípravě nového zákona hlavní podíl. Ale k dohodě se nyní nikdo nehlásí.
"Rozhodně jsme nedali ČSSD žádný bianko šek na to, že schválíme vládní návrh. Řekli jsme pouze, že máme zájem o seriózní diskusi. Dovedu si představit i scénář, že do voleb se o definitivní podobě zákona bude jednat v ústavněprávním výboru sněmovny, a ta se schválí až po nástupu nové vlády," řekl stínový ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Právě on je autorem druhé verze zákona.
Jahn přitom chce koncem roku odejít z vlády a sněmovna si již odhlasovala, že o konkurzech rozhodne nejdříve na přelomu ledna a února. Podle předsedy sněmovny Lubomíra Zaorálka však jsou všechny zákony, o nichž budou poslanci hlasovat až příští rok, nejisté. Zákon mohou už ve sněmovně zdržet změny navrhované poslanci. Pokud pak předlohu vrátí Senát, nestačí jí do voleb sněmovna znovu projednat, upozornil Zaorálek.
Mezi nové principy zákona patří zejména to, že věřitelé budou mít při konkurzu hlavní slovo. Budou mít například zásadní vliv na jmenování konkurzního správce, kterého budou moci i odvolat. Zatímco nyní končí podniky v konkurzu vesměs likvidací, nová úprava by měla posílit možnost prodeje podniku a nabízí možnost jeho reorganizace. ODS vedle posílení pozic věřitelů usiluje také o vytvoření obranných mechanismů proti zneužití práva ze strany soudců a správců konkurzní podstaty.
Na moderní úpadkovou legislativu naléhají nejen domácí banky, ale i zahraniční investoři. Pomalost konkurzů a malý vliv věřitelů na jejich průběh kritizuje i Světová banka. Některé konkurzy v Česku trvají až deset let a věřitelé v průměru dostávají necelou pětinu z hodnoty svých pohledávek, napsaly Hospodářské noviny.