Růst služeb a jejich vývozu podpoří připravovaná směrnice EU i důraz v nové proexportní strategii ČR

Odvětví služeb pro průmysl (tzv. „Business Related Services“, „BRS“) je globálně významná, dynamicky se rozvíjející oblast světové ekonomiky, která představuje největší podíl evropského i mezinárodního hospodářství ekonomicky vyspělých zemí. V České republice představuje terciární sektor nejvyšší podíl na tvorbě HDP a zaměstnanosti. ČR však zatím zaostává za vyspělými ekonomikami světa celkovou výkonností služeb pro průmysl i postavením BRS ve struktuře ekonomických sektorů. Nastartování rychlejšího růstu, který by byl realizován jak v rámci domácího trhu, tak na trzích mezinárodních, je obtížné si představit bez efektivní podpory ze strany státu. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto ve spolupráci s agenturou CzechTrade zadalo zpracování Analýzy služeb pro průmysl. Podpora exportu služeb hraje dominantní roli v návrhu Proexportní strategie ČR pro roky 2006 -2010 i návrhu Strategie agentury CzechTrade pro stejné období.

Služby pro průmysl představují největší oblast jak evropského, tak mezinárodního hospodářství ekonomicky vyspělých zemí. Zvýšení konkurenceschopnosti zemí Evropské unie je hlavním bodem Lisabonské strategie. Odbourání bariér bránících volnému pohybu služeb vytváří nové možnosti ekonomické expanze pro firmy v rámci celé EU. Výrazně prorůstový efekt se z pohledu ekonomiky EU a jednotlivých členských států proto očekává od přijetí Směrnice o službách na vnitřním trhu. Ta si dává za cíl vytvořit podmínky, které umožní výrazné zvýšení růstu HDP taženého růstem výkonnosti sektoru služeb. Zaměří se především na odbourání právních a administrativních bariér pro volný pohyb služeb uvnitř EU, zjednodušení procedur a vytvoření jednotných kontaktních míst s akcentem na podporu malých a středních podniků. „Mezi hlavní efekty směrnice pro ČR by mělo v průběhu tří až pěti let patřit zvýšení HDP o 1 až 2 %, vytvoření přibližně 25 tisíc pracovních míst a expanze českého přidané hodnoty českého exportu o 6 miliard korun,“ shrnuje očekávání náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa. Od Směrnice se směrem k české ekonomice očekává největší přínos pro sektory stavebnictví a velkoobchodu (růst odvětví a zaměstnanosti), právní a účetní služby (růst odvětví a mezd) a oživení v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb a také ve vzdělávání. Na zmapování současné situace v sektoru vybraných služeb v ČR, vyhodnocení celkové výkonnosti a konkurenceschopnosti jednotlivých skupin služeb a vypracování doporučení podpory jednotlivých služeb zejména z pohledu schopnosti prosadit se na zahraničních trzích a navrhnout vhodný přístup k podpoře exportních aktivit se zaměřila analýza, kterou zadalo společně MPO a agentura CzechTrade.

 
Analýza vytipovala nejrůstovější segmenty služeb z pohledu exportu i domácí ekonomiky

V nejvyspělejších ekonomikách právě služby generují přes tři čtvrtiny přidané hodnoty i zaměstnanosti. V České republice představuje terciární sektor služeb nejvyšší podíl na tvorbě HDP a zaměstnanosti. Služby se v roce 2002 podílely na celkové produkci ČR 59 %, na zaměstnanosti pak dokonce 65 %. „Na celkovém exportu ČR se dnes služby podílí z 12,8 %, čemuž odpovídá i více než desetiprocentní zastoupení vývozců služeb mezi klienty CzechTrade,“ uvádí generální ředitelka CzechTrade Jitka Hanzlíčková. Podle dat České národní banky export zboží dosáhl ve druhém čtvrtletí roku 2005 celkové hodnoty 479,36 miliardy korun, exportu služeb proti tomu  67,2 miliardy korun. V porovnání s ostatními vyspělými státy však dosud v ČR chybí systémová, růstově zaměřená forma podpory služeb zacílená na posílení celkového růstu HDP, zaměstnanosti a exportu. „Analýza služeb pro průmysl, kterou zadalo společně MPO a CzechTrade, je startovní čarou pro účinné kroky podpory tohoto důležitého sektoru a nezbytným předpokladem úspěšných asistenčních služeb státu v zahraničí, stejně jako navržení dotačních schémat v rámci nového programovacího období Strukturálních fondů EU pro roky 2007-2013,“ upozorňuje Martin Tlapa.

„ČR má dnes řádově nižší podíl služeb na tvorbě celkové přidané hodnoty než vyspělé ekonomiky, v případě EU15 o 9%, vůči Japonsku o 11  a vůči USA dokonce o 15 %. Význam služeb je také úzce spojen s jejich rostoucím využitím v ostatních odvětvích ekonomiky, téměř 30% výkonů služeb poskytováno zpět do průmyslové výroby,“ uvádí Jitka Hanzlíčková.

Cílem Analýzy služeb pro průmysl bylo zanalyzovat současnou situaci v sektoru služeb, vyhodnotit celkovou výkonnost a konkurenceschopnost jednotlivých skupin služeb a následně vypracovat nezbytná doporučení podpory jednotlivých služeb státem, a to včetně specifického posouzení vhodnosti podpory exportních aktivit. Pozornost se zaměřila zejména na služby z oblasti stavebnictví, dopravu, sektor IT a telekomunikací, výzkum a vývoj, vzdělávání dospělých a specializované vzdělávací služby. Na základě souhrnného vyhodnocení všech vybraných ukazatelů makroekonomické a finanční analýzy byly vybrány služby s dostatečně vysokým potenciálem pro růst exportu a schopností efektivně využít navrhovanou podporu exportních aktivit. Jako nejvhodnější pro podporu exportních aktivit se z pohledu celkového vyhodnocení jeví tyto skupiny služeb:

• Architektonické a inženýrské činnosti a související technické poradenství: skupina vykazuje výrazně nadprůměrný potenciál dalšího růstu a velmi dobrou finanční výkonnost. 
• Publikování, dodávky a poradenství v oblasti softwaru: dtto
• Dokončovací stavební práce: skupina služeb s vysokou finanční výkonností a dobrým potenciálem pro růst. Svým charakterem a možností „exportovat“ se jeví jako jedna z prioritních pro aplikaci podpory exportních aktivit.
• Stavební montážní práce: méně finančně efektivní skupina, avšak dostatečně významná a pro export vhodná skupina služeb.
• Zprostředkování velkoobchodu: z pohledu vyhodnocení relevantních ukazatelů skupina velmi vhodná na realizaci exportních aktivit; z pohledu relativní menší absolutní velikosti je možné očekávat nižší dopad na makroekonomické ukazatele.
• Velkoobchod s meziprodukty: mírně horší finanční výkonnost, avšak vzhledem k relativně větší významnosti může mít potenciálně větší pozitivní dopad do makroekonomických ukazatelů.
• Opravy a údržba motorových vozidel: dostatečný růstový potenciál a relativní velikost skupiny dává i při nižší finanční výkonnosti dostatečnou příležitost využít exportního potenciálu těchto služeb. Svým charakterem služby opět vhodné pro export.
• Různé podnikatelské činnosti.

Z pohledu dalšího posílení vitality sektoru služeb analýza doporučuje klást důraz vedle investic do oblastí s růstovým potenciálem a podpory exportních aktivit a inovací zejména na podporu MSP  hlavně v oblastech otevření přístupu k službám  a v oblasti výzkumu a technologického rozvoje, řešení regionálních disparit a podporu vytváření a rozvoje podnikatelských aliancí.

Vývoz služeb je významným pilířem návrhu Proexportní strategie ČR i agentury CzechTrade

Podpora liberalizace služeb v EU a prezentace kapacit ČR ve službách do zahraničí jsou klíčovými body nové Proexportní strategie ČR pro roky 2006 až 2010. Směrem k EU jde o podporu navrhované Směrnice a důsledné prosazování snižování překážek pro poskytování služeb v zemích EU. Směrem k firmám pak o pomoc s odstraňováním jakýchkoli bariér vstupu na trh i bariér vlastního růstu. „K těm dnes patří především administrativní bariéry s podobě průtahů se založením společnosti v zahraničí, limitování přeshraničního využívání zdrojů a služeb, nedostatečná znalost podmínek zahraničních trhů a slabý marketing ze strany firem, nižší produktivita práce, nedostatek finančních zdrojů pro expanzi podnikání a neposlední řadě někdy chybějící manažerské a obchodní  schopnosti,“ vyjmenovává slabá místa Jitka Hanzlíčková. Podpora exportu se proto zaměřuje na zahraniční marketing, finanční programy, poradenství při vstupu na zahraniční trhy i přípravě firemního zázemí na export či při zakládání a expanzi oborových vývozních aliancí.

Ministerstvo průmyslu a obchodu proto domácí vývozce zboží a služeb podporuje zvýhodněnými účastmi na zahraničních výstavách a veletrzích, doprovozenými asistenčními službami CzechTrade, poradenskými centry při problémech a řešení překážek vstupu na vnitřní trh EU (centrum pro mimosoudní řešení sporů Solvit – MPO, poradenství v rámci vnitřního trhu EU - Euroservis pro exportéry CzechTrade), exportním poradenstvím a vzdělávacími semináři a konferencemi, dotačními programy zaměřenými na pořízení průzkumů a informací o zahraničních trzích (OPPP, program Marketing - CzechTrade), marketingové aktivity firem v zahraničí (taktéž) či zakládání a zahraniční marketing aliancí exportujících firem (program Aliance – CzechTrade).

Řadu z oborových vývozních aliancí fungujících při CzechTrade dnes vedou projekční a inženýrské firmy a poskytovatelé služeb. Je tomu tak například u aliancí Czech ICT Aliance, Czech Water Aliance (leader Hydroprojekt, a. s.) či Czech Power Team. „Sepětí projekčních a realizačních firem je pro export důležité nejen ve schopnosti nabídnout komplexní řešení rozsáhlých investičních projektů, ale již v možnosti ovlivnit technické zadání a specifikovat technologie a produkty tak, aby byly vhodné pro dodávky tuzemských firem, členů i nečlenů aliancí. Stejně postupují konkurenční země,“ upozorňuje Jitka Hanzlíčková. V nejbližší době se CzechTrade soustředí na sérii prezentačních akcí v oblasti IT a telekomunikačních technologií. V připravované strategii se agentura zaměřuje na specializovaný servis zaměřený na poskytovatele  mezinárodně obchodovatelných služeb. V souladu se závěry „Analýzy služeb pro průmysl“ jde zejména o  inženýrské, projekční a architektonické služby, stavební a montážní práce, design, dopravu, logistiku, skladování, zprostředkování, telekomunikační služby, software a rozvoj informačních technologií, výzkum a vývoj, ale i o služby překladatelské, účetní, poradenské, právní, prodej systémů řízení či služby spojené s veletržní, lázeňskou či kongresovou turistikou.