Podmínky pro zavedení jednotné evropské měny v České republice

První dva materiály se týkají ekonomických kritérií pro přijetí eura a jsou vyhotovovány každoročně, přičemž druhý z nich vyhotovuje MF ve spolupráci s ČNB a MPO. Materiál Institucionální zajištění zavedení eura v ČR připravilo MF ve spolupráci s ČNB za účelem zajištění důkladné a včasné přípravy ČR na přijetí eura.
Tento materiál definuje základní principy přijetí eura v ČR, indikativní harmonogram hlavních procesních kroků a nastavuje institucionální strukturu zastřešenou Národní koordinační skupinou pro zavedení eura (vznik předpokládán na počátku roku 2006), jež zajistí efektivní provedení těchto kroků. Tento rámec umožní zpracovat Národní plán pro zavedení eura v ČR a schválit jej do ledna 2007. Národní plán následně zajistí, aby se všechny relevantní subjekty seznámily s kroky, jež budou provedeny, a měly tak – stejně jako všichni občané České republiky – možnost se připravit na změny, jež zavedení eura v ČR přinese.
„Čtyři roky se na přípravu zdají dlouho, ale zavedení eura zasáhne všechny oblasti české ekonomiky. Je proto důležité, aby se s prací začalo již nyní a aby bylo co nejdříve jasno, jaký způsob zavedení eura Česká republika zvolí. Rozhodnout by o tom měla nová vláda co nejrychleji po volbách v příštím roce,“ uvedl k přípravám na zavedení eura v České republice náměstek ministra financí Tomáš Prouza.

Hlavní doporučení obsažená ve zprávě Evropské komise ze 4. listopadu 2005 jsou v tomto materiálu anticipována – zejména pak nezbytnost účinné komunikace s finančním a obecně podnikatelským sektorem i se širokou veřejností či důraz na ochranu spotřebitele a monitorování oceňování zboží při přechodu na euro.

Všechny potřebné kroky budou provedeny v příslušném časovém harmonogramu, který je v současnosti vázán na pracovní datum přijetí eura v ČR, tedy 1. leden 2010. Tento indikativní harmonogram je do značné míry analogický s harmonogramy dalších nových členských zemí EU, které euro zamýšlejí zavést dříve.
"V této souvislosti je nutno říci, že ze všech zemí Visegradské čtyřky splňuje ČR nejvíce maastrichtských kritérií, tj. 3 z 5, Slovensko 2, Polsko 1 a Maďarsko žádné. Každý rok vyhodnocujeme plnění těchto kritérií a snižujeme deficit rychleji než nám ukládá konvergenční program," uzavírá 1. místopředseda vlády a ministr financí Bohuslav Sobotka.

Konvergenční program představuje pokračování fiskální konsolidace do roku 2008, kdy bude dosaženo schodku veřejných financí pod hranicí 3 % HDP. Takto stanovený fiskální cíl navazuje na závazky ČR, které vyplývají z procedury nadměrného schodku. Zároveň je nezbytný pro přijetí společné měny v roce 2010.
Ministerstvo financí si je plně vědomo nezbytnosti dokončení reformy veřejných financí jako zásadního předpokladu pro splnění maastrichtských kritérií. Fiskální reformy jsou  proto nastaveny tak, aby se stav veřejných financí nestal bariérou pro vstup do eurozóny nejen vzhledem ke schodkům, ale i pro nedostatečné strukturální přizpůsobení, zejména výdajové strany.
Aktuální příznivý makroekonomický vývoj dokazuje vhodné nastavení hospodářských politik a nástrojů. Zároveň vytváří prostor pro pokračování fiskální konsolidace. Hospodářská politika je orientována na rychlejší ekonomickou konvergenci a zvyšování přizpůsobivosti ekonomiky, což sníží riziko zpomalování hospodářského růstu vyvolané působením asymetrických šoků (jako například nárůst cen ropy, atd).

Konvergenční program předpokládá, že se česká ekonomika bude letos a v příštích dvou letech pohybovat mírně nad svým potenciálem. Ekonomický růst by měl dosahovat více než 4 % ročně, deficit veřejných financí se bude snižovat následujícím tempem:

Analýza Vyhodnocení plnění maastrichtských kritérií a ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou ilustruje dosavadní úspěšnou konvergenci naší ekonomiky k úrovni EU. Analýza vede k doporučení neusilovat v roce 2006 o vstup do systému směnných kurzů ERM II.

Kromě udržitelnosti veřejných financí plní ČR oficiálně stanovená konvergenční kritéria víceméně bez problémů.  V současnosti nesplňujeme kritérium deficitu vládního sektoru, kde se ale počítá s postupným snižováním, tak jak jej představuje Konvergenční program – tj. pokles udržitelných způsobem pod kritickou hodnotu 3% HDP do roku 2008.

Z analýzy sladěnosti vyplývá, že se postupně přibližujeme evropským ekonomickým hodnotám. Úrovní HDP na obyvatele se již dnes blížíme nejméně vyspělým zemím EU. Od roku 1999 dochází také ke zvyšování sladěnosti ekonomického cyklu. Nominální úrokové sazby jsou blízko či pod úrovní eurozóny, kurz koruny se chová podobně jako euro k dolaru. Naopak v úrovni cenové hladiny ještě zaostáváme. Struktura české ekonomiky je relativně podobná, nicméně specifikem zůstává mimo jiné vyšší podíl průmyslu na úkor služeb.