"Po znepokojujícím prvním pololetí letošního roku má EU i eurozóna dobré vyhlídky i vzhledem k příznivým očekáváním ve světové ekonomice," uvedl komisař pro ekonomiku Joaquín Almunia. Rostoucí důvěra v ekonomiku a trvale klesající nezaměstnanost by něj měly povzbudit spotřebu i investice.
Inflace by měla letos v EU i eurozóně dosáhnout 2,3 procenta a v příštím roce jen nepatrně poklesnout na 2,2 procenta. Za růstem cen však stojí převážně vysoké ceny ropy, které se nepřelévají do ostatních částí ekonomiky ani nevedou k vyšším mzdovým požadavkům, zdůraznila komise.
Míra nezaměstnanosti by měla letos v unii činit devět procent. V příštím roku pak podle komise klesne na 8,7 procenta a o rok později na 8,1 procenta. Z očekávaných šesti milionů nových pracovních míst má přibýt 4,5 milionu ve 12 zemích eurozóny.
Investice v EU těží z příznivých podmínek na finančních trzích a z dobrých zisků společností. V příštích dvou letech by proto jejich růst měl podle EK překročit tři procenta.
Eurozóna letos zaznamená jen slabý růst o 1,3 procenta. Důvodem jsou především špatné výsledky Itálie a Německa. Největší unijní ekonomika letos přidá jen 0,8 procenta, Itálie balancuje těsně nad hranicí stagnace. V příštích dvou letech by měly ekonomiky států platících eurem mírně zrychlit až na 2,1 procenta. Hospodářský růst Německa by měl v příštím roce stoupnout na 1,2 procenta a v roce 2007 na 1,6 procenta.
Hospodářský růst v Evropské unii tak i nadále potáhne především desítka nových členských států. Pobaltské státy by měly pokračovat v prudkém růstu o šest či sedm procent ročně. Státům střední Evropy EK většinou předpovídá růst HDP přes čtyři procenta ročně, Slovensko by se mělo postupně dostat až přes šest procent.