Kraje hospodaří bez dluhů, situace se však může brzy obrátit

Podle expertů se však tato hrozba stane aktuální za dva nebo tři roky. Již nyní ale kraje oslovují bankovní domy, zda by jim nepůjčily peníze, především na obnovu infrastruktury. Například Středočeský kraj nyní nemá dluhy žádné, ale výhledově si bude muset půjčit až několik miliard korun. "Kraj v tuto chvíli neví, o jak velký úvěr bude žádat. Víme, že nutně potřebuje kolem tří miliard korun na rekonstrukci oblastních nemocnic a další stovky milionů až miliardy na opravy komunikací," řekl mluvčí kraje.

Na opravy silnic si již půjčil i Jihomoravský kraj. Celkem 1,2 miliardy korun půjde mimo jiné i na opravu nemocnic a také do technologií, které umožní nárůst počtu pracovních míst s vyšší přidanou hodnotou. Úvěr v téměř totožné výši může čerpat i Moravskoslezský kraj. Prostředky z počátku poputují především na modernizaci místního letiště. Hejtman Evžen Tošenovský však varuje, že vláda by měla připravit zásadní změny v rozpočtové struktuře. V letech 2007 až 2013 totiž kraj bude moci čerpat až 35 miliard korun z EU, na dofinancování by ale musel zajistit zhruba dvě miliardy korun, které zatím nemá.

Na větší příliv peněz od státu však kraje mohou zřejmě zatím zapomenout. Podle ministra financí Bohuslava Sobotky by vláda o navýšení finančních prostředků uvažovala pouze tehdy, kdyby krajské samosprávy získaly další pravomoci. "Já se zatím nebojím toho zadlužování krajů, ale každý kraj nese samostatnou odpovědnost za své závazky a vláda v tuto chvíli nemá žádné regulační nástroje, kterými by to mohla ovlivnit," dodal.

Podle ekonoma Davida Marka ze společnosti Patria Finance však riziko nadměrného zadlužení krajů vzniká nejen v souvislosti s potřebou spolufinancování projektů podporovaných Evropskou unií, ale také s přenášením nákladů ze státního rozpočtu či mimorozpočtových fondů na rozpočty krajů. "Asi by bylo vhodné, aby existoval podobný kontrolní mechanismus zadluženosti krajů jako existuje v případě obcí a měst," uvedl.

Prostor pro zadlužování však neustále existuje, byť je to podle ekonomů "hra s ohněm". Obavy zatím nemusí mít ani Praha, která dluží zhruba 32 miliard korun. Podle primátorova ekonomického náměstka Petra Hulinského (ČSSD) ale činí dluhová služba města zhruba pět procent. Ministerstvo financí přitom uznává nejvyšší únosný poměr mezi splátkami úvěrů a příjmy obce 30 procent, uvedl.