EP chce zvýšit pomoc na odstavení Bohunic

Zpravodajka Rebecca HARMSOVÁ (Greens/EFA, DE) se na protest proti navýšení pomoci od autorství zprávy distancovala a vyzvala k jejímu zamítnutí. Pro nicméně hlasovalo 377 europoslanců, proti bylo 222 a 59 se hlasování zdrželo.

 
Cílem navrhovaného nařízení je vytvoření právního rámce, který Unii v letech 2007-13 umožní další finanční podporu Slovensku na odstavení nejstarších reaktorů v Bohunicích. Většina poslanců dospěla k názoru, že náklady na definitivní ukončení jejich provozu budou vyšší, než předpokládá Komise.
 
Namísto 237 milionů eur navrhovaných Komisí tak Parlament v daném údobí žádá pomoc Slovensku ve výší 400 milionů eur. Navýšení pomoci o 163 milionů eur se má hradit z unijního rozpočtu a příspěvků států, které budou mít z odstavení reaktoru největší prospěch.
 
Parlament vychází z toho, že další opatření ze strany EU podrobně definuje Komise v příštím roce, až od slovenských orgánů obdrží plán na vyřazení reaktorů z provozu se všemi potřebnými informacemi. Většina poslanců rovněž zastává názor, že Slovensku by se z unijního rozpočtu mělo pomáhat i po roce 2013.
 
Slovensko se před vstupem do EU zavázalo, že reaktory V1 a V2 vyřadí z provozu do konce roku 2006 resp. 2008. Unie na finanční pomoc Slovensku do konce příštího roku vyčlenila 240 milionů eur.
 
Využívání fondů na vyřazování jaderných elektráren z provozu
 
Parlament rovněž schválil zprávu poslankyně HARMSOVÉ o využívání finančních zdrojů určených na vyřazování jaderných elektráren z provozu. Cílem jejího podnětu je zabránit zpomalování procesu vyřazování z finančních důvodů.
 
Parlament se shodl na tom, že "vyřazování jaderných elektráren z provozu po jejich konečném odstavení má velký význam pro bezpečnost obyvatelstva a životní prostředí". Z bezpečnostního hlediska je vyřazení po určité době nevyhnutelné.
 
Evropská komise odhaduje, že z dnes provozovaných 155 jaderných elektráren na území Unie bude do roku 2025 vyřazeno z provozu 50 až 60. Náklady na vyřazení reaktoru z provozu se pohybují mezi 200 miliony a 1 miliardou eur.
 
Národní strategie pro vyřazování jaderných elektráren z provozu a pro správu příslušných finančních fondů se však značně liší. Podnět proto usiluje o co největší zprůhlednění správy fondů a využívání v nich nashromážděných prostředků.
 
Komise by podle poslanců měla přesně definovat, na co mohou být fondy jednotlivých států použity, a zohlednit přitom i otázky nakládání s radioaktivním odpadem včetně jeho úpravy a konečného uložení.
 
Provozovatelé elektráren musejí podle Parlamentu včas zajistit dostatečné finanční zdroje pro jejich vyřazování z provozu včetně prostředků určených k nakládání s odpady. Parlament tím podpořil zásadu "platí znečišťovatel" bez možnosti uplatňování státní podpory.